Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bývalí zprvodajci ve službách politiků

11. 1. 2009

Zdroj: http://www.geocities.com/cz.hucin/20040223ruzek.htm

Jiří Růžek zamířil do politiky
Bývalý šéf BIS se stal bezpečnostním expertem u lidovců

Bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek se nedávno stal členem lidové strany. Působí v ní jako bezpečnostní expert a nevylučuje, že bude v příštích volbách usilovat o poslanecké křeslo.

"Ceníme si jeho zkušeností a znalostí. Byl jmenován vedoucím odborné komise pro boj s terorismem a uspořádání zpravodajských služeb," potvrdil předseda lidovců Miroslav Kalousek.

Jiří Růžek není jediným šéfem tajné služby, který po odchodu do civilu nabídl své služby politikům. Pro předsedu ODS Mirka Topolánka pracuje například bývalý ředitel vojenské rozvědky Andor Šándor.

Oba exředitelé mají díky svému angažmá ve vedení zpravodajských služeb spoustu informací, které mohou politici zužitkovat. Ti však shodně popírají, že by právě kvůli tomu bývalé zpravodajské důstojníky oslovili.

"Nejde o to, aby nám pan Růžek dělal nějakou tajnou službu. Prostě je to kompetentní člověk a může lidové straně prospět," dodal Miroslav Kalousek.

Vzděláním historik Jiří Růžek strávil v tajných službách - civilních i vojenských - uplynulých třináct let. Z BIS musel odejít loni poté, co ztratil důvěru politiků. K jeho pádu přitom přispěl mimo jiné i lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Růžek řekl, že lidovou stranu si vybral zejména proto, že má snahu řešit problematiku zpravodajských služeb. "Je to navíc strana, která má dobrý potenciál," uvedl Růžek.

Jeho politickou kariéru uvnitř lidové strany zatím zjevně nijak neohrožuje ani aféra, kdy coby šéf tajné služby kryl opilého řidiče, aby jej uchránil před trestem, a lhal přitom. Růžek se vždy hájil tím, že šlo o tajnou operaci, kterou se svým zásahem snažil zachránit.

"Zpravodajská autorita, generál Radovan Procházka řekl, že za tu akci s opilým řidičem měl Růžek dostat metál. To je pro mě rozhodující. Nic dalšího nehraje roli," řekl předseda lidovců Kalousek. Jak dlouho bude bývalý ředitel BIS pracovat pro lidovce jen ve stranických aparátech, a kdy případně zamíří do poslaneckých lavic, zatím zůstává otevřené.

"Časem se ukáže. Nepředbíhejme budoucnost," konstatoval Růžek.

Myšlence, že by se Jiří Růžek stal poslancem, se šéf lidovců Kalousek nijak nebrání: "V KDU-ČSL probíhá normální demokratická soutěž. Zdaleka nejvíc to záleží na něm samotném."

Sabina Slonková, Hospodářské noviny 23.2.2004




Bývalí zpravodajci se dávají do služeb politiků

Bývalé šéfy českých zpravodajských služeb stále častěji stíhá podobný osud. Poté, co odešli nebo byli odvoláni ze státních služeb, končí v soukromé sféře a někteří z nich ještě bokem radí vlivným politikům. Všichni přitom shodně tvrdí, že poradenství je pro ně z nouze ctnost, protože stát se o ně nepostaral. Po šéfovi Vojenské zpravodajské služby Andoru Šandorovi, který radí od loňska předsedovi ODS Mirku Topolánkovi, skončil ve službách politické strany nedávno také někdejší ředitel civilní rozvědky Jiří Růžek. Své nové angažmá přijal od šéfa lidovců Miroslava Kalouska.

Vláda pro něj nenašla uplatnění

Celkem třináct let v tajných službách, kdy poté, co působil jako náměstek na Úřadu pro zahraniční styky a informace, postupně šéfoval Vojenskému obrannému zpravodajství a Bezpečnostní informační službě, udělalo z Růžka jednoho z nejinformovanějších lidí v zemi. Přes veřejná ujištění premiéra Vladimíra Špidly pro něho vláda nenašla uplatnění.

"Nikdo mi nevytvořil podmínky, abych působil dál ve státní správě. Nedostal jsem jednu konkrétní odpověď," řekl v pondělí Právu Růžek, jehož nynějším hlavním zaměstnáním je šetření a prevence pojistných podvodů v Kooperativě. Funkci šéfa odborné komise KDU-ČSL pro systémové řešení zpravodajských služeb a boje proti terorismu v ČR, do níž byl jmenován před měsícem, chápe jako čestnou.

"Chtěl jsem být ve straně, která má určitý politický koaliční potenciál a která je ochotna tyto otázky řešit. Nehledal jsem nalevo, to neodpovídá mojí politické orientaci. Obrátil jsem se na stranu, jejíž program je mi blízký," komentoval své rozhodnutí Růžek, který stál po celou dobu působení v tajných službách mimo strany a do KDU-ČSL vstoupil v lednu.

Podle lidí ze zpravodajské komunity se však dal tento jeho krok očekávat, neboť jsou známy dlouholeté osobní kontakty exředitele BIS s Kalouskem ještě z dob, kdy oba působili v armádních službách. Jak Růžek, tak Šandor neodešli z tajných služeb, v jejichž čele stáli, za příznivých okolností. Zatímco Šandor přijal Topolánkovu nabídku jako určitou morální satisfakci poté, co - jak řekl Právu - "byl označován málem za zloděje a šéfa bandy zločinců", Růžkova loňská rezignace byla podle jeho slov důsledkem toho, že "necítil pro svou práci dostatečnou podporu ze strany vlády". Ojeho možném odvolání se ale hovořilo již delší čas a Růžek tak zřejmě jen předběhl dobu.

Předsedové Topolánek a Kalousek vědí, že do svých služeb přijímají lidi disponující ohromnou sumou utajovaných informací týkajících se ekonomických a bezpečnostních zájmů státu. Šandor ani Růžek však nepřipouštějí, že by tyto informace byly předmětem jejich nynějšího působení. "Nejde o to, aby nám pan Růžek dělal nějakou tajnou službu. Prostě je to kompetentní člověk a může lidové straně prospět," prohlásil Kalousek.

Příliš krátká karanténa

"Politická angažovanost těchto lidí neškodí, ale asi by tu měla fungovat velmi dlouhá karanténní lhůta, tři až pět let, po kterou by měli zůstat mimo strany," řekl Právu místopředseda ODS a stínový ministr obrany Petr Nečas. "Pokud někdo takto brzo začne politicky působit, pak to určitým způsobem zpochybňuje jeho nezaujatost v době, kdy působil ve vysoké funkci," dodal Nečas. Podle něho je osobní odpovědností těchto lidí, zda dokáží být profesionály. "Vztahuje se na mě zákon o ochraně utajovaných skutečností a já žádné utajované skutečnosti nikde traktovat nebudu," tvrdil včera Růžek. Stejně reagoval na možnost střetu zájmů i Šandor: "Jsem si vědom toho, že nemohu ani s panem Topolánkem hovořit o utajovaných informacích, které jsem získal v průběhu svého působení v armádě."

Krok blíž politice

Oba exředitelé považují za předčasné diskuse o tom, zda jejich poradenství může být krokem k případným stranickým funkcím ve vysoké politice. Zatímco Šandor podle svých slov žádné politické ambice nemá, Růžek tuto možnost neodmítl. "Teď chci pracovat v odborném orgánu, co bude pak, se ukáže časem. Člověk musí nejdříve dokázat, že něco umí," prohlásil Růžek.

Naďa Adamičková, Marie Königová, Právo 24.2.2004




Další špion na cestě k mocným
Bývalý šéf BIS vyvázl z trestního stíhání a začal pracovat pro lidovce

Po třinácti letech ve vedení zdejších tajných služeb se bývalý šéf BIS Jiří Růžek vydal na cestu do politiky. To vyvolalo překvapení. Loni totiž musel svoji bezpečnostní kariéru ukončit s nálepkou velmi kontroverzního člověka. Během služby byl stíhán pro zneužití pravomoci a s podezřením na stejný zločin jej policie prošetřuje i v současnosti. Přesto teď začal coby "expert na zpravodajskou problematiku" pracovat pro lidovou stranu, a jak řekl Hospodářským novinám, nevylučuje ani kariéru poslance.

Sám nic nezmohl

Jiří Růžek má u lidovců pracovat v nově založené komisi pro tajné služby a terorismus. Zadarmo a ve svém volném čase tu bude pro stranu vymýšlet strategii, jak reformovat zdejší zpravodajské instituce. Na Růžkově angažmá je ovšem zajímavé, že lidovci se naposled viditelně zajímali o tajné služby před osmi lety, když tehdejší lídr strany Josef Lux obvinil BIS z nelegálního sledování politiků. (Později se ukázalo, že neměl pravdu.) Od té doby k tématu zpravodajství či jeho reorganizace žádný lidovecký představitel nikdy nic neřekl. "Ano, nějak to usnulo," potvrzuje hlavní bezpečnostní expert KDU-ČSL poslanec Pavel Severa. "Ale teď vytváříme různé expertní komise a pan Růžek je dlouholetý profesionál, a tak se nám hodí."

Samotný Růžek se na práci v partajním výboru podle svých slov těší a slibuje si od ní mnohé praktické dopady. Nicméně daleko větší šanci změnit něco ve fungování tuzemských služeb měl během osmi let, kdy tady vedl Vojenské obranné zpravodajství (VOZ) a poté BIS. Pravidelně docházel do vládního Výboru pro zpravodajskou činnost, který to měl v popisu práce. Proč tehdy neprosazoval žádnou reorganizaci? "Mohl jsem, máte pravdu," říká Růžek, "ale sám nic neprosadíte a vláda ztratila už v roce 2000 o zefektivnění práce služeb zájem."

Růžkův nástup k lidovcům je v krátké době už druhým případem, kdy vysoký představitel tajných služeb odchází zužitkovat své vědomosti do partajních struktur. První vlaštovkou se loni stal bývalý ředitel vojenské rozvědky Andor Šándor: i on dnes "reorganizace", které nedělal ve funkci, vymýšlí coby soukromník pro předsedu ODS Mirka Topolánka.

Tento rozpor samozřejmě vede k nejrůznějším spekulacím. Oba muži, a především právě Růžek, se mohou hodit stranám i jinak než jako teoretičtí kombinátoři. Mají v hlavě stovky tajných informací. BIS ročně provádí stovky odposlechů významných podnikatelů a údajně i politiků, vyjadřuje se k bezpečnostním rizikům řady mezinárodních obchodů, třeba se zbraněmi nebo dluhy, získává informace o lidech a firmách prověřovaných k práci s utajovanými skutečnostmi a podobně. Kvůli těmto kvalitám jsou politici ochotni přimhouřit oči i nad vážnými výtkami, které se dotýkají profilů rádců.

Jedna kariéra

"Že byl pan Růžek stíhán za zneužití pravomoci? To mě nezajímá, stačí mi slova jeho tehdejšího šéfa Radovana Procházky, který prohlásil, že pan Růžek kryl důležitou zpravodajskou akci a místo postihu by si zasloužil metál," řekl Kalousek médiím.

Generál Procházka byl od počátku devadesátých let šéfem tuzemské rozvědky a Růžka jmenoval svým náměstkem už v roce 1992. V té době jejich služba způsobila mezinárodní skandál, když v oficiálním dokumentu pro vládu oznámila, že dvacet z jedenadvaceti "bezpečnostních rizik" ohrožujících zemi přichází z Německa a že se naši západní sousedé pokoušejí vykoupit republiku. Zpráva se dostala až do Bonnu a způsobila tam diplomatické znechucení, které se pak snažil omluvami rozehnat český premiér Pithart.

Růžek a Procházka přešli o tři roky později do vojenských tajných služeb. Procházka se stal šéfem Vojenského zpravodajství, které se skládalo z rozvědky a kontrarozvědky. Šéfem té druhé (VOZ) se stal Růžek a krátce po nástupu do funkce nezákonně vymohl řidičák pro svého přítele a podřízeného, kterému jej policie pro opilství zabavila. To byla ona akce, za kterou by generál Procházka přisoudil svému kolegovi metál.

Mnohokrát popsanou kauzu má cenu stále připomínat kvůli okolnostem, za jakých z ní Růžek - možná budoucí politik - vybruslil. Policii totiž nestačilo, že po čase trestní postih šéfa BIS potichu odložila. Ti samí policisté zároveň s velkým humbukem obvinili z "úniku utajovaných skutečností" televizního novináře, který o Růžkově podvodné pomoci kamarádovi informoval. Vyšetřování a hrozba osmiletého trestu splnily účel: o případu opileckého řidičáku se v elektronických médiích už neobjevilo prakticky ani slovo. A přestože soudkyně Dana Šindelářová při vynesení osvobozujícího rozsudku nad novinářem před třemi lety konstatovala, že Jiří Růžek v případu lhal, falšoval dokumenty a možná i křivě svědčil, policie už věc znovu neotevřela.

Nejtemnějším skandálem BIS během Růžkova šéfování byla ovšem likvidace Romana Hrubanta. Tento zaměstnanec služby byl Růžkovým předchůdcem pověřen zjistit, kudy z BIS unikají informace ke špičkám tehdy opoziční ČSSD. Hrubant zjistil, že je vynášejí čtyři představitelé BIS. Krátce poté, co sepsal svou zprávu, ovšem sociální demokraté zvítězili ve volbách a pro čtveřici začala hvězdná kariéra (jeden z podezřelých informátorů Tomáš Kadlec se stal šéfem Národního bezpečnostního úřadu, jiný - Petr Zeman - zase ředitelem rozvědky). Nepohodlný agent Hrubant byl najednou obviněn z nejtěžších zločinů (milionové podvody a vydírání) a zmizel ve vazbě.

Přestože média od počátku upozorňovala na vrcholně podezřelé okolnosti případu (agenta obviňovali a svědčili proti němu výhradně lidé z galerky přebývající právě ve věznicích, a tudíž pod plnou kontrolou policie), táhlo se vyšetřování bezmála dva roky. Ale když pak soud v osvobozujícím rozsudku označil Hrubanta za naprosto nevinného a práci policie za viditelně zmanipulovanou, státní žalobce se ani neodvolal.

Co si Růžek myslí o Hrubantově případu dnes? "Že se to mělo vyšetřit mnohem důkladněji," říká lidovecký expert. A omluvil se někdy Hrubantovi za to, co mu jeho podřízení způsobili? "Ne, nevzpomínám si." Roman Hrubant se už do služby nevrátil a dnes pracuje jako recepční v jednom z pražských hotelů.

V současné době čelí Růžek ještě jednomu skandálu. Vyšlo najevo, že v roce 2002 přikázal svým lidem sledovat budovu a zaměstnance tuzemské rozvědky. Údajně proto, aby zjistil, proč řada jeho podřízených odchází ke konkurenční službě. Příkaz byl ovšem zcela proti předpisům, věc vyšetřovala inspekce a "sledovači" museli z BIS odejít.

Růžek byl v té době už v civilu. "Proto se jeho rolí inspekce nemohla zabývat a s podezřením na zneužití pravomoci předala případ loni koncem roku policii," říká státní zástupce Michal Zachystal, který na vyšetřování inspekce dohlížel. Komu? "Nevím, mělo by to podle místní příslušnosti přijít na Prahu 5," tipuje Zachystal. Tam však spis zatím nedorazil a nic o něm netuší žádné státní zastupitelství, ani pražská policie, ani policejní prezidium. "Nevím, kde je," říká státní zástupce pro Prahu 5 Július Lachnit. "Ale měl by sem přijít, tak to hlídám."

Jaroslav Spurný, Respekt 1.3.2004




Špion se dal na modlení
Proti inženýru Kalouskovi nikdo nikdy nic nenašel, říká bývalý šéf BIS

Euro: Proč jste vstoupil právě k lidovcům? Řekl jste, že podle vás mají "dobrý potenciál". Vyhrají volby, nebo jak to chápat?

Růžek: Moje politické směřování, představa, kde se mohu angažovat, je na pravé polovině politického spektra. Vychází z programu, který je mi blízký, kterému rozumím. Opírá se o hodnoty, jako jsou obec, rodina, pospolitost, má základ v komunální politice. Komunální politika je podle mého názoru přirozenou přípravou pro každého, kdo se chce pak angažovat ve vysoké politice. Navíc ta strana má velký koaliční potenciál.

Euro: Připadala v úvahu i jiná politická strana, nebo jste bez váhání vybral KDU-ČSL?

Růžek: Samozřejmě že jsem zvažoval určité alternativy. Mluvil jsem s řadou kolegů a lidí z politické scény. K mému rozhodnutí ale třeba přispělo i to, že předsedou strany je Miroslav Kalousek, se kterým jsem spolupracoval na ministerstvu obrany a kterého znám. Když jsem s ním hovořil o jeho představách, tak mi konvenovaly a b yl jsem rád, že se tady vyskytla příležitost pracovat v oblasti, kde jsem působil předchozích třináct let.

Euro: Jednal jste rovnou s Kalouskem? Zavolal jste mu na mobil a řekl: Hele, Mirku...

Růžek: Náš vztah je přátelský, známe jeden druhého, nemáme mezi sebou nějakou bariéru.

Euro: Nemůže vám právě tohle způsobit potíže? Kalousek a vůbec KDU-ČSL čelili v minulosti nejrůznějším nařčením v souvislosti se zadáváním zakázek na ministerstvu obrany. Hovořilo se o korupci. I když se nic neprokázalo, alespoň těm lidoveckým špičkám, určitě se objeví spekulace, že vám lidovci pomohli do politiky proto, že jste jim kdysi řekněme třeba nějak "pomohl". Odměna za dobré služby.

Růžek: Já vám rozumím. Kdybyste se ale zeptal exministrů Výborného nebo Holáně, pod kterými jsem sloužil, tak ti mi nikdy žádné limity nestavěli. A pokud by Vojenské obranné zpravodajství, které jsem řídil, získalo nějaké informace o tom, že dochází ke korupci a že jsou v ní namočeni i ti nejvyšší úředníci ministerstva obrany, tak já bych takovou informaci rozhodně neskrýval a předložil bych ji ministrovi. A druhá věc je, že inženýr Kalousek už není na ministerstvu obrany pět nebo šest let, a myslím, že jeho činnost prošla tolika kontrolami a revizemi, z nichž žádná nemohla najít a ani nenašla jediný důkaz o tom, že by tato osoba byla v nějakém korupčním prostředí nebo skandálu.

Euro: Jak si představujete vaši politickou dráhu? Kam to chcete dotáhnout?

Růžek: To bych teď nechtěl komentovat. Řekl bych, že jsem se vrátil k určité činnosti ve veřejném životě. Byl jsem celorepublikovým sjezdem KDU-ČSL jmenován předsedou odborné komise pro systémové řešení zpravodajských služeb a terorismu. To je téma, kterému bych se rád v následujících měsících věnoval a připravil vedení strany dobrý podklad, na jehož základě by mohlo vytvořit vlastní bezpečnostní koncept.

Euro: Myslíte si, že budete mít u lidovců takové postavení, když budete třeba "jenom" poslancem, že dokážete tu vaši představu prosadit? Nebylo by lepší dostat se do vlády?

Růžek: Cílem je zpracovat takový projekt, který by byl logicky čistý, věcně i systémově průzračný a přijatelný, protože v sobě obsahuje koncentrovanou logiku budování státní správy. Možná že ten návrh bude akceptován i dalšími politickými silami, které budou mít dostatečnou váhou a mohou ho prosadit v Parlamentu.

Euro: To je podle vás možné?! Neskončí to spíš tak, že návrh ostatní zavrhnou, právě proto, že půjde o nápad Jiřího Růžka a KDU-ČSL?

Růžek: Já jsem ten, který může cosi urychlit, nastartovat.

Euro: Nebo zpomalit.

Růžek: I to je samozřejmě jedna z možností. Ale něco, co je logické a věcné, se shazuje ze stolu těžko. A pokud se shodí, tak by to mělo být nahrazeno něčím, co má vyšší kvalitu. To by měla předložit druhá strana.

Euro: Pokud budete kandidovat, budete si financovat kampaň sám? Ptám se proto, že jste poměrně bohatý člověk, řekněme finančně nezávislý.

Růžek: Finančně nezávislý jsem do té míry, že když ráno vstanu, tak nemusím jít do práce. Teď je pro mě ale hlavně důležité věnovat se práci komise. Abych se osvědčil v tom, kvůli čemu jsem do KDU-ČSL přišel.

Euro: Vy jste z BIS neodešel z vlastní vůle, ale spíš pod nátlakem. Nemá být ten váš návrat na scénu, tedy vstup do politiky, krokem k tomu, aby ste se třeba stal členem vlády a ukázal těm, kteří se vás zbavili, jak se to má podle vás dělat? Určitá forma satisfakce?

Růžek: Důležité je hlavně pracovat na tom, aby se určité kroky, které byly nastartovány v minulosti, dotáhly do konce.

Euro: Vám se to dotáhnout do konce nepovedlo. Nebyl jste v dostatečně vysoké a silné pozici.

Růžek: Ano, já jsem mohl předkládat jenom návrhy. A ty byly brány jako návrhy vysokého státního úředníka, ale byly předkládány politické reprezentaci. A pokud se politická reprezentace s nimi neztotožnila, tak tím mé úsilí skončilo. Zatímco s určitou razantní a robustní politickou podporou si myslím, že se to téma může pohnout kupředu. Může dojít ke změnám k lepšímu.

Euro: Ještě k tomu odchodu z BIS. Říkalo se, že to bylo na popud exministra obrany Tvrdíka a ministra vnitra Grosse. Sešel jste se s nimi ještě někdy po odchodu z kontrarozvědky?

Růžek: S panem ministrem Grossem nemám důvod se stýkat.

Euro: Je to tak, že to mezi vámi skončilo špatně, ve zlém?

Růžek: Mezi námi nejsou žádné vztahy.

Euro: A předtím nějaké byly?

Růžek: Předtím? Pan ministr Gross měl jinou představu, než jsem měl já. Naše pojetí se navzájem vylučovala. Představu vlády o tom, že ředitel BIS bude vyměněn, jsem chápal jako legitimní. Pozoroval jsem a cítil, že to prostředí, ve kterém jsem pracoval a fungoval, se mění, že můj názor na fungování zpravodajských služeb, na jejich organizaci, na jejich zaměření není akceptován jak panem ministrem Tvrdíkem, tak panem ministrem Grossem. Oni měli prostě o té organizaci služeb svoje názory, já jsem snášel argumenty, které jsem považoval za vhodné, ale ty byly přirozeně slabší, protože jsem byl státní úředník, kdežto oni ústavní činitelé. Musel jsem ustoupit.

Euro: Máte nějaké signály o tom, co říká na váš vstup do politiky ministr vnitra Gross?

Růžek: Nemám. A nestarám se o to.

Euro: Nestýská se vám po pravidelných schůzkách s premiérem Špidlou? Jeden čas to vypadalo, že nedělá nic jiného, než že čte tajné svodky, které jste mu nosil. Vídáte se ještě?

Růžek: Byla by to zvláštní situace, kdyby se pracovník pojišťovny scházel s premiérem. Je ale důležité upozornit, že já jsem do BIS nastoupil za vlády Miloše Zemana, byl jsem o to požádán Jaroslavem Baštou. A Miloš Zeman určil tehdejšího prvního místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu za koordinátora mezi vládou a BIS. A pan Špidla, to musím říci, byl dobrým administrátorem, protože tu roli vzal vážně a začal navštěvovat BIS a já jsme mu předkládal výsledky naší práce, výsledky jednotlivých úkolů a on je pak spolu se mnou prezentoval ve vládě. V praxi, kterou zavedl, se pokračovalo i poté, co se on stal premiérem.

Euro: Vstup do ČSSD vás nelákal?

Růžek: Nelákal. Z jednoho jediného důvodu. Já nejsem sociální demokrat.

Euro: V Česku jsou nyní pod ministrem obrany dvě tajné služby, rozvědka a kontrarozvědka. Ministr vnitra řídí civilní rozvědku. BIS spadá pod premiéra. Je to ideální systém?

Růžek: Zdaleka ne. Nese pečeť doby svého vzniku. Zaslouží si hlubší pro zkoumání a zodpovězení některých otázek. Uvedení věcí do souvislostí. Ten systém by měl fungovat úměrně k tomu, co představuje riziko, nebezpečí. Nejprve musíme vědět, jak vypadá situace, zpravodajská a bezpečnostní situace ve státě a jeho okolí, a z toho pak vyvozovat prostředky, které použijeme. Tak se má tvořit bezpečnostní koncept, systém.

Euro: Měly by se tajné služby sloučit?

Růžek: Já bych nerad předbíhal v úvahách o organizaci zpravodajské komunity. Domnívám se, že důležité je analyzovat situaci.

Euro: Tak jinak. Co je teď špatně?

Růžek: Špatně je na tom to, že nereflektuje současnou situaci, jak uvnitř státu, tak vně hranic, že systém postrádá vyhodnocení vnějších rizik, že je uzpůsoben spíše potřebám státní správy, nebo dokonce potřebám zprav odajských služeb než ochraně občanů.

Euro: A rozdělení tajných služeb? Třeba rozvědku má pod sebou ministr vnitra.

Růžek: To rozdělení vzniklo po rozpuštění Státní bezpečnosti, kdy se jednotlivé prvky bezpečnostního systému samoorganizovaly. A už vlastně od počátku devadesátých let s tím nikdo nic nedělal.

Euro: Má to pro tak malý stát jako Česko vůbec smysl? Můžeme vůbec něco zjistit? Nebylo by lepší spolehnout se na spojence z NATO , z EU?

Růžek: Každopádně zpravodajství odpovídá za vlastní území, to v žádném případě nemůže být pokrýváno jinými zpravodajskými službami.

Euro: Třeba některé cizí služby vědí o Česku víc než naše tajné služby.

Růžek: O tom bych nechtěl polemizovat. Bezpečnost je naším národním zájmem.

Euro: Jak došlo k tomu, že jste po odchodu z BIS skončil v pojišťovně? Mluvilo se o tom, že se o vás stát postará, že vám dohodí nějaké místo na ambasádě.

Růžek: Poté, co jsem rezignoval na post ředitele BIS, nejevila vláda nebo jí pověření ministři přílišný zájem zabývat se tím, co se mnou bude. Po pravdě řečeno, já jsem to ani nečekal. Do té funkce jsem šel s tím, že je to horké křeslo, určitě ne pod penzí. Vláda může kdykoli rozhodnout o odvolání ředitele, nemusí mu sdělovat důvody a nikde není kodifikována povinnost nabídnout mu nějaké místo.

Euro: Nějaké jednání jste ale vedl. Myslím, že s ministrem obrany.

Růžek: Ta jednání byla spíše formální. Vyústila v to, že ministr Kostelka nakonec řekl, že pro mě žádnou nabídku nemá. Vzal jsem to na vědomí. Začal jsem něco hledat sám a dostal jsem několik návrhů, z nichž některé byly zajímavé, nicméně - abych tak řekl - na hranici dobrého vkusu a...

Euro: Můžete říct, o co šlo?

Růžek: Ne, nemůžu... A nabídka generálního ředitele Kooperativy inženýra Mráze mi připadala velmi solidní.

Euro: Proč? Kvůli penězům jste to asi nebral.

Růžek: Finanční záležitost nebyla rozhodující. Oslovila mě možnost budování bezpečnostního systému Kooperativy, která vykročila směrem k potlačování pojistných podvodů. Nejsem sice expert přes pojišťovnictví, ale zase na druhé straně o určité formě kriminality a boje proti ní něco vím.

Euro: Nepřipadá vám to v porovnání s tajnou službou trochu nudné?

Růžek: Tak nuda to není v tom, že tady jsou výsledky vidět téměř okamžitě. Když malý, limitovaný tým - není nás víc než deset - dokáže pojišťovně za rok ušetřit desítky milionů korun, tak je to dobrý výsledek.

Euro: Přivedl jste si do Kooperativy někoho z BIS?

Růžek: Ne, nikoho. V tom týmu pracuje řada zkušených detektivů, bývalých policistů a zkušení pracovníci pojišťovny, třeba odborníci na likvidaci pojistných událostí.

Euro: Jaké podvody už jste odhalil?

Růžek: Odbor, který vedu, se zabývá prošetřováním konkrétních událostí, kde je podezření z pojistných podvodů. Spolupracujeme se středisky likvidace na jednotlivých agenturách, jejich vedoucí nám postupují podezřelé případy. Ty složitější kauzy, banální řeší sami. Máme možnost vstupovat do informačního systému pojišťovny a dívat se na jednotlivé pojistné události. Spolupracujeme se soudními znalci, s odborníky, úzce spolupracujeme i se soukromými detektivními kancelářemi a s policií.

Euro: Co teď v oboru pojistných podvodů letí? Co je "in"?

Růžek: Záleží na druhu pojištění. Třeba dovoz ojetých a havarovaných vozidel, které podvodným způsobem získají technické osvědčení a pak se stanou součástí dopravní nehody. Nebo fingování dopravních nehod. Pojištění budov, požáry, to je další kategorie. Nebo nadhodnocení pojištěných budov. Třeba stodola v hodnotě dvě stě tisíc je přes několik kroků pojištěna na deset milionů. A pak shoří. Nebo podvody v oblasti zdravotního a úrazového pojištění. Tam většinou probíhá spolupráce s lékařem. Ti lidé se snaží dostat peníze za něco, co neutrpěli. Nebo nadhodnotit ten úraz. Týká se to často třeba vrcholových sportovců, kteří mají slušné pojistky. Někteří naši kolegové dokumentují případy, kdy pojištěný má sedmadvacet úrazů během jediného roku.


JIŘÍ RŮŽEK (50) rezignoval loni v srpnu na post ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), kterou vedl v době, kdy byl premiérem nejprve Miloš Zeman a pak i Vladimír Špidla. Od října 2003 pracuje v pojišťovně Kooperativa, řídí odbor prevence a šetření úseku interního auditu. V lednu 2004 podal přihlášku do KDU-ČSL, je členem místní organizace lidovců v Černošcích. Nedávno byl jmenován vedoucím odborné stranické komise pro boj s terorismem a uspořádání zpravodajských služeb. Růžek po absolvování střední školy (1972) pokračoval ve studiu jazyků. V letech 1974-1976 vykonával vojenskou základní službu. V letech 1976-1983 externě studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory historii a filozofii, doktorát z oboru historie získal v roce 1987. Pracoval jako knihovník ve Státní knihovně ČSR (1973-1974), asistent v Orientálním ústavu ČSAV (1976 až 1981), lesní dělník u Středočeských státních lesů (1981-1986) a odborný pracovník v Encyklopedickém institutu ČSAV (1986-1990). V roce 1990 krátce vykonával funkci starosty města Dobřichovice. V červnu 1990 byl přijat do Úřadu na ochranu ústavy a demokracie Ministerstva vnitra ČSFR do funkce zástupce ředitele organizační sekce v hodnosti kapitána. Od prosince 1990 do května 1994 byl zástupcem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka). V červnu 1994 se stal ředitelem vojenské kontrarozvědky a v červnu 1999 ředitelem BIS.

Tomáš Hořejší, Euro 8.3.2004

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář