Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osvícený prezident - selektivní humanista - nešťastná Jugoslávie

30. 12. 2011

humanista - nešťastná Jugoslávie
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli
Jak napsaly Novinky.cz ze 7. 3. 2011, náš současný prezident pan Klaus se střetl s exprezidentem panem Havlem v otázce vojenské invaze západu jak vůči bývalé Jugoslávii, tak vůči současné Libyi. Exprezident označil libyjského předáka Kaddáfiho za „šíleného zločince“, jehoţ je nutné odstranit. Svůj varovný prst opřel o tvrzení, které připomíná bývalé „Poučení z krizového vývoje v Československu“, jak je stvořili normalizátoři. Prohlásil - „O Miloševičovi se čtyři roky debatovalo, ale opatrnická prodleva se nevyplatila, spustila naopak bezpočet hrůz“. Na to prezident Klaus připomněl našemu exprezidentu Havlovi, ţe měl zásadně rozdílný názor jak na agresi v Jugoslávii, tak má odlišný názor na zásah v Libyi. Pan prezident Klaus údajně prohlásil: „A nejfatálněji jsem s ním nesouhlasil v momentě, kdyţ chtěl bombardovat Bělehrad. A nesouhlasím s ním ani v této věci.“ Tak pravil náš současný prezident.
Jako příslušníci Čs. obce legionářské i jako prostí občané republiky nemůţeme jinak, neţ naprosto souhlasit s prezidentem Václavem Klausem. Pan prezident Klaus totiţ projevil mnohokrát nejen hlubokou znalost historie Jugoslávie, ale téţ pochopení pro situaci naprosto nevinného srbského obyvatelstva zaniklé svazové Jugoslávie. Pan prezident chápal, ţe rozvrat v Jugoslávii není jen produktem jakéhosi černobílého střetu „srbských zločinců“ na jedné straně a „andělských Albánců, Bosňanů, Chorvatů“ atd. na straně druhé. Tuto umělou barikádu nevyrobili ani Srbové, ani Chorvati ani Bosňané, ani muslimové,a dokonce ani Albánci sami ze své vůle. Byli k tomu iniciováni satanskými praktikami, a horami financí, zbraní, munice a výstroje z tzv. západních demokracií – a především z Německa.
K pravdivému obrazu dění v Jugoslávii je třeba říci toto. Je obecně známo, kolik zbraní, uniforem, munice a výstroje putovalo různými cestami ze skladů zaniklé východoněmecké armády do Bosny, do Chorvatska a zejména do Albánie.
Kořeny společenské tragédie Jugoslávie jsou mnohem starší, neţ současná odtrţení Slovinska, Chorvatska a Bosny-Hercegoviny, neţ odtrţení Černé Hory, a neţ mnichovské uloupení Kosova Srbsku. I jen průměrně vzdělanému zpravodajci by stačilo prostudovat například seriózní a faktograficky bohatě dotované práce profesorů Dolečka a Chossudovského o dějinách moderní Jugoslávie a o situaci v Bosně, na Kosovu, v Makedonii a v Albánii. Tento fakt ovšem glajšaltmédia pochopitelně zamlčují – cenzura mlčením násobená goebbelsovským lhaním o jugoslávských konfliktech, je stoprocentně produktivní. Rovněţ fenomén démonizovaného „dábla Miloševiče“ byl vyroben na objednávku vojenskoprůmyslových komplexů a zpravodajských sluţeb, z nichţ na čestném místě figuruje Deutsche Bundesnachrichten Dienst, není-liţ pravda? Není pravda, ţe celá desetiletí tato zpravodajská sluţba a její skryté organizace financovaly nejhorší nepřátele Jugoslávie, ustašovce v Kanadě – stejně jako financovaly tzv. Svetový kongres Slovákov???
Aniţ bychom se Miloševiče nějak zvláště zastávali, je faktem, ţe pod jeho „ďábelskou knutou“ se Srbům a nakonec jistý čas i Albáncům nevedlo ve srovnání s jinými částmi světa podobné úrovně zvláště zle. A jeho tzv. klokaní proces v Haagu se nakonec zvrhl v právní frašku, která musela skončit jeho neobjasněnou smrtí, kterou mnozí specialisté povaţují za justiční vraţdu. Daleko více neţ Miloševičova tzv. „nelidská diktatura“ ničilo Jugoslávii desítileté ekonomické embargo západu, které zasahovalo i do takových oblastí, jako je
zdravotnictví naprostou absencí určitých léků pro obyvatelstvo! Sám mám v Srbsku i v Černé Hoře rodinu a něco o tom vím.
Pa panu exprezidentu Havlovi nejvíce zaráţí - a to by mělo vyzvednout z pohodlných křesel především jeho kavárenské intelektuální zastánce – jeho tzv. selektivní humanita. Tato humanita, která mává na jedné straně dobrotou vůči nebohým tzv. Kosovanům – Albáncům jako obětem jakéhosi srbského šovinismu, na druhé straně třímá plamenný meč vůči všem Srbům bez rozdílu pohlaví, věku a příslušnosti.
Havlův postoj - „bombardovat Bělehrad“ jako jakési hnízdo satanismu, miloševičovství a „komunofašismu“ nápadně připomíná starý habsburský postoj „Nieder mit den Serben!“ Ten postoj, který vyvolal shnilé austromonarchii sebezáhubný tanec smrti. Zde je nutno připomenout, ţe na rozdíl od germanofilského Záhřebu to vţdy byl jen a jen Bělehrad, který byl v dějinách bombardován – poprvé Hitlerem, a podruhé NATO, svými bývalými spojenci z II. světové války! Pan Václav Havel, manifestní odpůrce kolektivní viny, kterou tak ohnivě odmítá pro tzv. sudetské Němce, ji neváhá automaticky a bez důkazů přisuzovat celému srbskému národu – od kojenců aţ po starce, od bývalých komunistů aţ po srbské monarchisty!
Pan Havel chce léčit Srby tak, jak to kdysi zpívali Voskovec a Werich - „Na churavé zuby máme plomby – na churavá města háţem bomby!“ Údajnou vinu jediného Miloševiče aplikuje na celý národ, včetně jeho zásadních odpůrců a případných obětí. Zde nejde jen o interpretaci pozitivistické historie, zde nejde jen o tzv. „počítání ţivých a mrtvých“ na všech stranách konfliktů, zde jde o zásadní politický a především morální postoj k problému, zde jde téţ o filozofii dějin. Jde o to, zdali přijmout či nepřijmout jakýsi morální kodex kolektivní odpovědnosti jednoho národa za olbřímí společenský rozvrat zaniklého soustátí a z něho pak odvodit systém trestání. Pak tu jde téţ o otázku kompetence vnějších mocností k trestání vnitřních poměrů státu, který nevyvolal ţádnou vnější agresi.
Ti, kdoţ záměrně stavějí na rovinu hitlerovské Německo na jednu stranu a rozvrácenou Jugoslávii na druhou stranu, systematicky lţou. Jugoslávie byla nejméně od konce II. světové války stát, který nepoţadoval územní zisky a nenapadal jimi ţádné sousedy tak, jak to činil Hitlerův lupičský Grossdeutschland! Nejen historikové a sociologové by se měli pozastavovat nad tím, jak je vůbec moţné přičítat zaniklé Jugoslávii jakési vnější agresivity a vinit z toho jakýsi „Miloševičův fašismus“, jak nám to namlouvá uţ léta západní, ponejvíce německá a rovněţ jistá americká propaganda (v U.S.A nejsou pouze jestřábové proti Jugoslávii, je tam téţ uměřená a o objektivitu snaţící se vrstva společnosti).
Války a vzájemné střety národností a sociálních skupin (počítaje v to skupiny náboţenské) lze dnes s téměř 99% jistotou označit za uměle a zvnějšku - zejména z určitých německých kruhů - vyvolané konflikty, které pak byly zvnějšku systematicky rozdmýchávány a ţiveny hmotnou i peněţní podporou válčících stran. V Titově Jugoslávii aţ do 80. let byly střety a konflikty toho druhu buďto ţádné, anebo latentní či minimální. Ne nadarmo se v jistých částech dnes slavně „samostatných“ zemí objevují nápisy typu „Tito, vrať se!“.
Pan Václav Havel jako přední obhájce lidských práv, zejména vzdálených etnik jako Tibeťanů, by měl snad zváţit, ţe rovná práva by měli mít téţ občané a obyvatelé nám blízkých slovanských zemí, které jsou od nás vzdáleny pár stovek kilometrů, s nimiţ máme nejen společné kulturní kořeny a příbuzný jazyk, ale téţ mnoho mezníků v moderní historii počínaje rokem 1918 a konče rokem 1968. Ovšem dnes, v tzv. novém světovém řádu, jsou obrovské tlaky na to, aby všechny tyto svazky slovanských zemí byly zpřetrhány, atomizovány – a naopak, aby jednotlivé slovanské státy byly poštvávány systematicky proti sobě.
Avšak zpět k panu Havlovi – jako legionáři se domníváme, ţe lidská práva nejsou nic selektivního. Ţe platí stejně tak pro Němce, Rakušany, Maďary jako pro Čechy, Slováky, Poláky, Ukrajince, Rusy, Slovince, Chorvaty, Bulhary Albánce, Makedonce, Černohorce, Kurdy, Araby, Libyjce, Turky, Ţidy, Řeky, Armény, Gruzínce, Čečence atd. atd. - takţe podle pana Havla Srbům a jejich dětem rozřezávaným na orgány v Kosovu „neznámými pachateli“(!!) lidská práva neplatí??
Na ně musely být posílány bomby – na civily, ţeny a děti, které létaly po zásahu porodnice v Bělehradě i s postelemi?? Máme za to, ţe pan humanista Havel obhajuje neobhajitelné. Bombardování Bělehradu, Nového Sadu a všech jugoslávských měst a míst nezpůsobil ţádný Miloševič – to způsobilo NATO, vyšlé z Atlantické charty, NATO, které mělo hájit demokracii a zejména lidská práva a lidské bezpečí. A co hájily jejich bombardéry?? Vznik pastátu Kosovo?? Vznik „laţne drţave“, jak Kosovo správně nazývají Srbové své ukradené území, ukradené proti mezinárodnímu právu a proti rezoluci OSN? Vznik státu, kde srbské matky a ţeny marně hledaly své děti a manţely, kteří byli rozřezáváni na orgány, které pak putovaly do sanatorií různých magnátů?? Kde ti Albánci, kteří projevili sebemenší snahu o dorozumění se svými sousedy Srby, byli sami trestáni?? A toto vše se vydává za civilizovanou „normalizovanou“ společnost podle evropských kritérií práva a pořádku. Kdopak to spouštěl ty „hrůzy“ v Srbsku, na Kosovu, v Bosně a jinde. Byly to srbské ţeny a děti? Byly to jen a jen „Miloševičovi ţoldáci, paravojenská soldateska, srbští vrahové“ atd. jak jsou paušálně nazýváni v jistých západních médiích.
Neřádili v Bosně od začátku války téţ ţoldáci Usámy bin Ládina na muslimské straně? Údajně jich bin Ládin poskytl dvacet tisíc! Kdopak to řádil ve vesnicích kolem Srebrenice?? Kdopak to navýšil počty zabitých Chorvatů a muslimů ve Srebrenici z nějakých 6000 obětí aţ na 70.000 obětí a nikdy to neopravil?? Kolik srbských obětí u Srebrenice vlastně bylo? Byly to čtyři tisíce, bylo to pět tisíc, bylo to 6500 obětí? A tyto srbské oběti, které byly zabity dříve ne ty chorvatské a muslimské, nemají právo na veřejnou publicitu, na důstojné pohřby, a na stejnou úctu?? Poukazy a vyčítáním „ţivých - mrtvých“ všech jugoslávských konfliktů – pokud je nečiníme přesně – se ovšem nikam nedostaneme. A i kdyţ bychom dospěli k relativně přesným číslům, pak je to opět jen ukázka všeobecné válečné hrůzy, nikoli míra zavinění jednotlivých stran! Nelze zamlčovat oběti ani zločiny ţádné strany konfliktu. Na druhé straně však nelze paušálně odsuzovat a démonizovat jednu stranu na úkor druhé. Nelze zamlčet ani zločiny se strany srbské, ani z druhých stran. Avšak nelze je ani maximalizovat.
Ovšem lze zjistit p ř í č i n y konfliktu. Jiţ dnes lze konstatovat, ţe zavinění válečných střetů v Jugoslávii iniciovaly fašistické, šovinistické skupiny uvnitř jednotlivých zemí, podporované ze zámoří i z okolní Evropy. U zrodu těchto konfliktů pak stála systematická iniciativa jistých - převáţně n ě m e c k ý c h - kruhů. Těch kruhů, které po desetiletí nenáviděly titovskou Jugoslávii. Těch kruhů, které po desetiletí usilovaly o rozbití nenáviděné slovanské Jugoslávie. Těch kruhů, které spatřovaly v rozbití Jugoslávie „odplatu za rozbití starého Rakouska a za německou prohru II. světové války“. Těch kruhů, které po desetiletí jako protiváhu Jugoslávie podporovaly velkou Albánii a samostatnou Makedonii. Těch kruhů, které jako první mezinárodně uznaly samostatné Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a tzv. Kosovo. A konečně těch kruhů, které si přály a přeji definitivně vyhnat slovanský a ruský vliv z balkánského prostoru.
Světoznámý reţisér a tvůrce Emir Kusturica natočil jeden film, kde aktér praví : „Fašista začal“.
Ano, je to přesně tak. Zločiny a rozbití Jugoslávie nezačal ani Slovinec, ani Chorvat, ani Srb, ani Černohorec, ani Makedonec, dokonce ani Albánec. Začal to fašista.
ČSOL Brno
http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/phdr-jiri-jaros-nickelli-osviceny-prezident