Jdi na obsah Jdi na menu
 


Havlova ztráta paměti o jeho spolupráci s komunisty

30. 12. 2011

Havlova ztráta paměti o jeho spolupráci s komunisty
Dan Kučera

17.11.2008
Vzhledem k nynějšímu výročí událostí z podzimu 1989 je velmi zajímavé si přečíst svědectví z vězení a otevřený dopis z roku 1994 adresovaný V. Havlovi, ve kterém jej kritizuje bývalý podplukovník č. armády Zbyněk Čeřovský (politický vězeň a signatář Charty 77) za spolupráci s nejvyššími kádry KSČ. Svědectví i informace v dopisu jsou velmi poučné a vytahují na světlo některé střípky z mozaiky údajně spontánního převratu, jehoţ průběh je dodnes zahalen mnoha nejasnostmi.
Přes tuto roušku tajemství se Havlovo bratrstvo kaţdoročně pyšně chlubí svou rolí při vydobytí demokratického ráje pro nás pro všechny a mnohá média jim v tom neúnavně pomáhají. Kvůli této manipulaci s minulostí je důleţité si tyto informace připomínat, protoţe se dnes mnoho z nich (vč. Havla) chovají jako největší antikomunisté.
V srpnu 1968 byl tehdejší podplukovník Čeřovský zástupcem velitele vojenského letiště v Hradci Králové a postavil se proti sovětské okupaci. V rozhovoru pro Českou televizi u příleţitosti ocenění, kterého se mu dostalo před několika měsíci od prezidenta Klause říká, ţe se rozhodl bránit vlast, více informací ZDE.
Nástupem normalizace začal jeho pád. Nejdříve mu zakázali chodit do zaměstnání, pak ÚV KSČ rozhodl, ţe bude vyhozen, takţe v roce 1970 jeho kariéra v armádě definitivně skončila. V roce 1976 podepsal Chartu 77, odmítl se vystěhovat dobrovolně z republiky a skončil tak na 18 měsíců ve vězení na Borech. Po propuštění z vězení byli manţelé Čeřovští zbaveni občanství a byli nuceni se vystěhovat do ciziny, více informací ZDE.
Pravda o 13. prosinci 1989
Jedna událost toho dne měla a má v našich novodobých dějinách velký význam a usvědčuje V. Havla ze lţi o jeho vztahu ke komunistům a spolupráci s nimi. Došlo tehdy ve Valdštejnském paláci k jednání Havlových emisarů (vedl je Alexandr Vondra) se zástupci KSČ, které vedl Vasil Mohorita a o kterém údajně existuje magnetofonový záznam, více informací např. ZDE.
Zbyněk Čeřovský byl těmito polistopadovými událostmi a Havlovými aktivitami natolik pobouřen, ţe mu v roce 1994 napsal otevřený dopis. Jeho nejzajímavější části je dobré si dnes připomenout.
Pane Havle,
přečetl jsem si pozorně vaši řeč před Městským soudem v Praze dne 14.prosince 1993. K vašemu expozé se vyjádřil i pan John Bok, ale váš projev z 1. ledna 1994 mne přiměl k tomu, abych se otevřeným dopisem k této situaci vrátil.
Domníval jsem se, ţe nás spojuje společná myšlenka odporu ke stávajícímu reţimu. Byl jsem vděčen vám a vašim přátelům, ţe jste po letech mrtvolné normalizace našli odvahu říci své názory. Byl jste mně myšlenkově blízký, povaţoval jsem vás za morálně čistého a statečného člověka. Proto jsem se přidal na Vaší stranu, proto jsem po propuštění z vězení podepsal Chartu 77.
13.prosince 1989 jste vyslal své emisary do Valdštejnského paláce, kde vaším jménem jednali se zástupci KSČ, které vedl tehdejší nejvyšší svazák Mohorita. Tam byla dohovořena zrada na našich národech. Vám byl přislíben úřad prezidenta ČSSR a vy jste za to slíbil nedotknutelnost a nepostižitelnost komunistických zločinců a zachování status quo ve vnitru a v armádě. Tento fakt později potvrdil i svým dopisem velvyslanec Slánský jr., kterého jste neprodleně vyslal a dosud ponechal v Moskvě. Vaši valdštejnoskopalácoví emisaři se všichni do jednoho dočkali dobrých, zaslouţených, ale i rozhodujících míst ve státní správě. Nejvíce na ministerstvu zahraničních věcí, později přímo u vás, na Hradě, jako výraz vašich díků za Vaše prezidentské zvolení. Přestoţe o této hanebnosti byly přineseny důkazy a byl jste vyzván, abyste se k nim přiznal nebo zaujal své stanovisko, zahalil jste se mlčenlivostí. A nebo se povaţujete za člověka, který není povinen se ze své činnosti nikomu zodpovídat.
Jako příklad bych chtěl uvést některé ze zahraničních cest, které vás usvědčují z prolhanosti. Byl jste v Mexiku a prohlašoval jste, ţe odtud dostaneme ropu. Je to stejné bláznovství jako Dubčekův dovoz uhlí z Austrálie. Byl jste v Nicaragui a tvrdil jste, ţe vymůţete dluhy. A tak bych mohl pokračovat. Vyjel jste na Jiţní město a pomlouval zdejší "králíkárny". Nic se však za vašeho panování nezměnilo. Jen to, ţe teď se nestaví vůbec nic a lidé nemají kde bydlet. S velkou slávou jste si drţel nos na hrůzami severních Čech. Všechno jste správně zkritizoval, přednesl jste své demagogické názory, ale nestalo se nic. Spíše je to horší, protoţe bývalý komunista Dlouhý pokračoval v ničení dalších obcí, ačkoliv jste prohlašoval opak.
Kdyţ jsem 10.prosince 1989 přijel po letech exilu do Prahy a dozvěděl jsem se sloţení nové vlády v tzv. postkomunistické společnosti, nechtělo se mně věřit, ţe předsedou vlády je nomenklaturní bolševik Čalfa a ţe jste křeslo ministra obrany svěřil pučistovi Vackovi a na Hrad i do vlády instaloval nepochybné agenty KGB, z nichţ někteří tam jsou pro vás jako nepostradatelní dodnes. Tehdy jsem se domníval, ţe je to součást vaší promyšlené strategie nekrvavé revoluce. Teprve dopis syna jednoho ze zločinců této země, jehoţ matku nám Česká televize nedávno prezentovala jako div ne zaslouţilou demokratku, mně otevřel oči.
Všechno byla falešná hra, podlost a zločin, spáchaný na lidu této země a Vy hrajete absurdní komedii podle vzoru vašich absurdních her. Při svém prvním rozhlasovém a televizním projevu z Hradu v lednu 1990 jste řekl, ţe se "z těchto míst lhalo". A vy sám dosud lţete a zastíráte objektivní pravdu a skutečnosti. Ve svém zájmu, v zájmu své pýchy, ješitnosti, pocitu důleţitosti a domněnky, ţe jste jediný, vhodný a schopný vést tuto zemi jako prezident.
Prohlásil jste, ţe zveřejnění seznamů spolupracovníků StB v Necenzurovaných novinách způsobilo četné lidské tragedie, aniţ jste uvedl konkrétní případy. Já na rozdíl od vás, třebaţe jsem měl jen omezenou moţnost přístupu k dokumentům StB bych chtěl uvést opak. Na rozdíl od vás budu jmenovat příslušníky a agenty StB plnými jmény, aby se naši občané dozvěděli pravdu o svých spoluobčanech. Nebudu plýtvat zkratkami jmen jako O.Š.,M.V. a podobně, protoţe mě nic neříkají. Nebudu také s vámi polemizovat, zda zločiny StB a jejich pomahačů způsobily více či méně zla, neţ zveřejněné seznamy. Jsem totiţ na rozdíl od vás přesvědčen o tom, ţe tato organizace, ne nepodobná SS, SA, SD nebo Gestapu, byla organizace zločinecká a ţe jejich pomahači byli a jsou zločinci a měli by se za svoji činnost zodpovídat. Ale to byste nesměl 13. prosince 1989 slíbit jejich beztrestnost a nedotknutelnost.
Vám šlo zřejmě o prezidentský post mnohem více, neţ o vámi proklamovanou spravedlnost, pravdu a lásku. Nakonec jste svůj postoj vyjádřil panu Dr.Ing.Andělovi, když jste prohlásil, že v této zemi žádný hon na komunisty nebude. Souhlasím proto s vyjádřením Johna Boka, ţe celá tato plejáda zločinců vstávaje lehaje můţe děkovat Bohu za vás a vaše prezidentování.
Mohl bych hovořit o statisících občanů, kteří v důsledku totalitní moci byli vyhozeni z práce a místo uplatnění svého vzdělání byli pomocnými dělníky, umývači oken nebo hlídači. Vás to nepostihlo, vy jste byl "spisovatel", chráněný a hýčkaný reţimem. Zatímco tisíce z nás posílalo své dopisy z vězení domů jako motáky, protoţe značná částpošty byla zadrţována, vy jste mohl napsat a odeslat z vězení celou knihu, aniţ by vám byť i jediný dopis byl zadrţen, vrácen nebo neodeslán! Já byl u toho a vy to víte. Ostatně tak znělo pozdější vaše věnování knihy Dopisy Olze. V době, kdy se tisíce vězňů doslova mačkaly v celách na pár čtverečných metrech, vy jste měl na Pankráci dvoucelu a na Ruzyni jste pobýval v cele určené pro 13 osob sám!
Zeptejte se tisíců politických vězňů, které, jak jste měl sám příleţitost na vlastní oči vidět a slyšet a které jste na setkání s nimi v Belvederu zesměšnil, jak ţili, jak je trápili a posílali do korekcí s betonovými podlahami s poloviční dávkou "ţrádla", protoţe to, co vězeňský systém produkoval jako stravu, se jinak ani nazvat nedalo. Vzpomeňte si také na své výsadní postavení a balíky, o kterých se mnohým jen mohlo zdát, zatímco většina z nás měla po celou dobu výkonu trestu balíky zakázané. Připomínám, ţe většina z dozorců, kteří nás ve vězení šikanovali, vyhroţovali nám smrtí nebo nás mlátili, slouţí dál a někteří z nich byli s vaším vědomím povýšeni ve funkcích a hodnostech, ačkoliv by se měli zodpovídat za své zločiny.
Jestli si pane Havle mnoho lidí myslí, ţe jsou vyobcováni "z obce", pak se o toto vyobcování přičinili sami. Na rozdíl od vašeho vznešeného poznání znám mnoho lidí, kteří v minulosti a ještě i budoucnosti budou na černých listinách, protoţe nebyli v KSČ, tuto organizaci kritizovali nebo kritizovali lidi, kteří o jejich osudech rozhodují dosud v tzv. státních podnicích nebo jinde, kde se dostali do rozhodujících mocenských, vlivných pozic. Jen pro osvěţení vaši krátké paměti. Pan generální ředitel Škody Plzeň nebo ředitel Gramofonových závodů v Loděnicích. Dnes k tomu zas stačí např. kritizovat vás, aby byl člověk totálně zničen. Nevěříte? Pak vám připomenu dopis vašeho poskoka Dobrovského, který mně poslal v roce 1990 kdyţ jste ho udělal, naprosto neschopného, ministrem obrany. Já jsem se nemohl vrátit do armády, protoţe jsem kritizoval pana prezidenta, nebo-li vás!?
Podle vás moc vydírala občany. S tím je moţno souhlasit, ale jiţ méně s dalším zdůvodněním. A právě proto mně tak velice překvapuje, ţe na jedné straně víte vše o zrůdnosti moci a totalitního zřízení a na druhé straně se těch, kteří tyto nezákonnosti páchali, mocí svého úřadu vehementně zastáváte, přičemţ zapomínáte na jejich oběti. Obklopil jste se plejádou lidí s velice podezřelou minulostí, mnohdy také jen proto, ţe se prohlašovali za umělce, ke kterým se počítáte i vy. Jste to vy, který jednoznačně zodpovídáte za marasmus této společnosti, za to, ţe zločinci nebyli pohnáni před soud a odsouzeni.
Vy jste to byl, který spolupracoval s vládou, vedenou nomenklaturním bolševikem Čalfou, vy jste ustanovil do křesel ministrů zločince, povýšil jste do vysokých generálských hodností bývalé spolupracovníky nebo přímo pracovníky StB, VKR a KGB nebo své naprosto neschopné přátele. Nepřekvapilo mne proto ani, ţe jste opět na Hrad instaloval pana Dobrovského, který utratil naprosto zbytečně jako ministr obrany daňovým poplatníkům více jak 60 miliard Kčs, aniţ zato československá armáda byla schopna cokoliv zajistit.
Ten pán se nenaučil ani pořádně řídit auto. Jak potom mohl řídit něco daleko sloţitějšího, jako byla armáda, z níţ byl kdysi vyhozen. Nikdy nám ale neřekl proč. Já jen vím, ţe kdyţ byl
někdo někdy za totality vyhozen z armády nebo bezpečnosti, nemohl jiţ dělat nic. Proto mně překvapuje jeho pozdější studium a činnost v Moskvě. Za co si ji pan Dobrovský zaslouţil? Nedivím se proto dnes panu Baudyšovi, ţe náprava páně Dobrovského počínání v armádě potrvá řadu let. A navíc jste dopustil, ţe si tento pán dovolil vykládat a porušovat zákony podle svých představ a jako výsměch spravedlnosti si z vyhozeného generála Vacka, coţ mně jistě do smrti nezapomenete, udělal svého poradce. Nepochybného agenta KGB, jednoho z těch, kteří přes dvacet let prokazovali oddanost sovětskému reţimu, plk.Diviše, jste přes veškerá upozornění povýšil do hodnosti generála. Stejně tak bych mohl jmenovat celou plejádu těchto lidí, přes pana Bizíka, Gavlase a dalších, z nichţ jste mnohým dávno poté, co byla jejich spolupráce prokázána, propůjčil vysoká státní vyznamenání nebo je povýšil do vysokých armádních hodností!
Českou zemí se rozšířil primitivní antikomunismus jako zástěrka pro aktivní bolševiky, kteří ještě nedávno nosili rudou hvězdu na klopě a kníţku téţe barvy v kapse. Mnozí z nich, co servilně ještě v roce 1989 poţadovali přijetí za člena KSČ či byli úspěšnými střelci v Lidových milicí, jsou dnes členy české vlády a nikomu to téměř nevadí. Ani Konfederaci politických vězňů a to je zejména překvapující. Mnozí bývalí členové KSČ, kteří nikdy nikomu neublíţili a svým členstvím si zajišťovali klid pro sebe či rodinu, jsou velmi často vláčeni tiskem. Mnozí moji milí spoluobčané, kteří naopak nikdy v KSČ nebyli se však chovali a mnohdy ještě chovají hůře neţ jejich bývalí partajní kolegové. Kdybyste chtěl tohle všechno vědět, máte moţnost. Pan Ruml by vám mohl říci, kolik udání dostává policie na občany, jaká je statistika. Myslíte, ţe jich je méně? Ale kdepak, milý pane moralisto! Mnohonásobně více.
O čempak to asi svědčí?. Buď o tom, ţe tenhle národ je totálně demoralizován a nebo ţe vaše moralizování jaksi nebere váţně. Také proto, ţe si mnozí myslí, ţe vy nejste ten pravý, kdo by měl o morálce hlásat.
Mohl bych vyprávět, jak nám ukradli náš barák, ve kterém jste byl, pane prezidente krátce před naší emigrací, se s námi rozloučit. Protoţe díky vám jsem nedostal po celou dobu ţádné kvalifikované zaměstnání, nemohl jsem si jako vy vydělat za čtyři roky 45 milionů a koupit si vilu na Ořechovce na nebo někde jinde. A manţelka bývalého konfidenta StB se tam roztahuje dodnes, protoţe ho nabyla v dobré víře, jak pravila předsedkyně senátu okresního soudu v Pardubicích. Ta dáma, která tam byla v době, kdy mně stejný soud poslal na převýchovu na Bory.
Nejenţe nás okrádali, udávali a šikanovali, ale ještě byli sprostí a většinou v alkoholovém opojení. Také bohumilé poměry vládly ve věznicích a moc se v tom nezměnilo. Proč by také mělo, pane prezidente? Vţdyť většina těchto lidí je stále tam, kde byla před rokem 1989! A jen se zeptejte, co dělali, kdo byl a kde pracoval pan Karabec nebo Kýr (který má v úschově naše spisy!!! proč asi, pane prezidente, to jste vy nařídil?) Zeptejte se, co si o tom všem myslí páter Dominik Duka, kdyţ si vzpomene na "pedagoga Kalinu", páter František Lízna, páter Roţánka, náš přítel Vlček, který měl jiţ při našem společném pobytu na Borech za sebou deset let Jáchymova! A co další muklové, kněţí a političtí vězni, kteří nesměli psát, nedostávali balíčky s marlborkami či čokoládu Milku, které posílali na další roky do vězení, ţe se u nich našlo rádio. A vy jste měl na cele kompletní vybavení, díky komu, pane prezidente ? No přece díky StB, neboť ta o všem, co se stane i nestane rozhodovala v tomto státě a samozřejmě i ve vězeních. Já vím, ţe o tom všem nechcete slyšet. Vím i jaké výrazy pouţíváte, kdyţ podobné články čtete "ze stoky". Vím, ţe prosazujete, aby se o minulosti nemluvilo. Ona vám je asi nepříjemná, ale bez vypořádání se s minulostí poneseme si následky ještě několik generací. Tak totiţ je naše společnost morálně zdevastovaná.
Já jsem se nesměl vrátit do armády, protoţe jste mně nemohl zapomenout, ţe jste musel vyhodit ministra Vacka. Kdyţ jste ale na jeho místo jmenoval Dobrovského, byl jsem mnohokráte v pokušení Vacka odprosit. Pan Křiţan prohlašoval, ţe to byl Váš dávný úmysl.
Kdopak Vám to nakukal ? Vţdyť pan Dobrovský prokázal, ţe neumí řídit ani auto, natoţ armádu nebo Hrad. Anebo je tam zbytečný, ten samolibý vykladač ústavních zákonů, a všechno se řídí vlastně samo. Tak to je. Viděl jsem to na Hradě v červenci roku 1990. Je mně hanba mluvit o tom, co se tam dělo za Vašeho prezidentování.
Je mně líto, že jsem podepsal Chartu 77, kde je vaše jméno, ale i jména stovky dalších, aktivních spolupracovníků StB. A myslím si, ţe nejsem sám, komu je to líto. Kdybych v roce 1978 onu mjr. Vondráčkem nabízenou spolupráci s StB podepsal, mohl jsem se mít dobře tenkráte a i dnes. Třeba byste mně hned povýšil do hodnosti generála, jako tenkráte pana Bizíka a řadu dalších.A také byste mně třeba propůjčil nějaký řád, není-liţ pravda? Třeba Bílého lva, tem se mně vţdy líbil.
Stydím se ne za Chartu, stydím se za vás! Chcete-li si uchovat alespoň svoji tvář, odstupte. Dokud je čas. Nemáte právo mluvit o pravdě a lásce, nemáte právo nás moralizovat. Dokažte sám sobě to, co jste hlásal v prosinci 1989 a v první polovině roku 1990, že po funkci hlavy státu netoužíte a nebudete více kandidovat. Takových prezidentů, jako jste vy, najdeme desítky. Ale najdeme i jednoho lepšího, neţ jste vy. Dokaţte nejen sám sobě, ţe nejste velký proto, ţe jste si nasadil klobouk.
Celý otevřený dopis V. Havlovi je moţné najít viz níţe.
Svědectví politického vězně Zbyňka Čeřovského o prezidentu Václavu Havlovi
Toto svědectví napsal Čeřovský redaktorovi Mladé fronty Dnes, který stál za scénářem k příběhu ze série Ţelezné opony (ČT).
Váţený pane redaktore,
včera a ještě dnes dopoledne jsem se seznámil s příběhem Ţelezné opony, jehoţ scénář pochází z Vaší dílny a k mému překvapení je plný nepřesností, výmyslů a lţí a jako vykřičník v něm figuruje Havlův svědek, Marek Šimon, zvaný Mareček, jinak to agent StB s registračním číslem 39199.
(...)
Měl jsem celu naproti Havlovi. Havel byl prominentní vězeň, pracoval na vězeňské prádelně, která byla vedle kuchyně, bylo tam útulno, teplo a nebuzerovali tam bachaři, protoţe muklové tam byli zamčeni. Ale hlavně, bylo to blízko jídla. (...)
Kaţdý vězeň měl nárok na přijetí balíčku jednou za měsíc a jednou za 14 dní moţnost poslat a přijmout dopis, který byl však po přečtení vězňovi ihned odebrán. Balíček jsem za 2 roky dostal pouze jeden a dopisy jsem si přečetl aţ v roce 1991, kdy jsem byl jmenován ředitelem věznice Praha-Pankrác. Mé dopisy od ţeny a ţeně byly uloţeny v mém spisu a tak jsem si je konečně vzal a mohl i přečíst.
Václav Havel dostával balíky pravidelně včetně tolik ţádaných cigaret Marlboro, čaje a vitamínů a ve vězení mohl napsat celou knihu, nazvanou "Dopisy Olze", kterou mi později v německém jazyku s věnováním "Zbyňkovi, který byl u toho .. Václav Havel", věnoval.
http://www.zvedavec.org/komentare/2008/11/2867-havlova-ztrata-pameti-o-jeho-spolupraci-s-komunisty.htm
********************************