Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis Zbyňka Čeřovského prezidentu Václavu Havlovi

30. 12. 2011

Dopis Zbyňka Čeřovského prezidentu Václavu Havlovi
Zbyněk Čeřovský s manţelkou
Zbyněk Čeřovský, politický vězeň a signatář Charty 77 od března 1977
( dne 9.listopadu 1981 byl pan Zbyněk Čeřovský na pardubickém nádraží zatčen a poslán na další 2 roky do vězení. Tehdejší soudkyně, je dnes předsedkyní Okresní soudu – Jaroslava Sádovská! Co dodat - nic!).
Pane Havle,
přečetl jsem si pozorně vaši řeč před Městským soudem v Praze dne 14.prosince 1993. K vašemu expozé se vyjádřil i pan John Bok, ale váš projev z 1.ledna 1994 mne přiměl k tomu, abych se otevřeným dopisem k této situaci vrátil. Co nás spojovalo Poprvé jsem se o vás dozvěděl v roce 1968 z tisku, ţe jste našel ve svém bytu zabudovaný odposlech. Pak nic, aţ ve vězení v roce 1977, kdyţ o vás Rudé právo psalo o samozvanci a zaprodanci. A také o jakési o Chartě 77 (Severočeský Průboj psal dokonce o Chátře 77. Měl byste toho šéfredaktora vyznamenat.Myslím ţe se jmenoval Škoda. Určitě by si to zaslouţil). Domníval jsem se , ţe nás spojuje společná myšlenka odporu ke stávajícímu reţimu. Byl jsem vděčen vám a vašim přátelům, ţe jste po letech mrtvolné normalizace našli odvahu říci své názory. Byl jste mně myšlenkově blízký, povaţoval jsem vás za morálně čistého a statečného člověka. Proto jsem se přidal na Vaší stranu, proto jsem po propuštění z vězení podepsal Chartu 77. Ţe se můj podpis objevil v seznamu aţ o rok později, to je vina Ludvíka Vaculíka. Ale vina odpouštějící, neboť on sám měl toho roku aţ příliš mnoho starostí. A příliš mnoho výslechů na StB, které mně také čekaly a pak se znásobily. Co nás rozdělovalo
Kdyţ jsme spolu vedli ve vězení na Borech v roce 1982 a krátce i počátkem roku 1983 hovory o současné vnitřní i mezinárodní situaci, povaţoval jsem vaše stanoviska za názory poněkud pomateného intelektuála, který neví, o čem hovoří. Odmítal jste politiku zbrojení Reaganovy vlády jako politiku vedoucí k dalšímu mezinárodnímu napětí a ke konfrontaci s bývalým SSSR. Tvrdil jste, ţe v zájmu míru je třeba rozpustit Varšavskou smlouvu i NATO a přesvědčoval jste mne, ţe by obě velmoci, t.j. USA a SSSR, měly zasednout k mírovému jednání. Nechtěl jste pochopit a nebyl jste ani ochoten akceptovat názory, ţe s tehdejším Sovětským svazem se nedá jinak hovořit neţ z pozice síly, neboť se skutečně jednalo o "říši zla",jak říkal president Reagan. V důsledku politiky bývalého SSSR byla naše země v srpnu 1968 okupována, v důsledku této politiky jsme byli oba, kaţdý z nás, nejméně dvakráte ve vězení. V důsledku této sovětské politiky byl u nás po roce 1948 instalován reţim, který si nezadal s reţimem jiných diktátorů na celém světě. V důsledku tohoto reţimu došlo také k hluboké devastaci nejen přírody, ale lidské morálky, svědomí a charakterů statisíců lidí, coţ si zejména nechtějí připustit ti, kteří se pro tento zločinný reţim angaţovali a páchali jeho jménem zločiny na svých spoluobčanech. V důsledku této a ţádné jiné skutečnosti nedošlo k tak hrůzným činům, jeţ od doby Hitlerovy říše nemají obdoby. Ostatně pak, mnohé z těchto názorů jste ještě později veřejně hlásal i jako prezident ČSFR. Místo toho, abyste tyto zločiny odsoudil, vy jste je hájil a nadále hájíte. Obhajujete nejen původce všech těchto hanebností, ale dospěl jste jiţ tak daleko, ţe z viníků děláte oběti a z obětí viníky tohoto stavu. Tento váš projev je jednoznačný důkaz toho, ţe nemáte nebo nechcete mít o realitě dneška pravdivý obraz a ţe nechápete, nebo nechcete chápat problematiku minulosti ani současnosti. Stal jste se zastáncem zločinců a jejich hlásnou troubou. Podle našeho zákonodárství se ten, kdo sám zločiny obhajuje, kryje nebo hájí, dopouští trestného činu. V demokratické společnosti, pokud bychom v ní ţili, by tento jediný fakt musel vést k vaši abdikaci! Vy se však v rozporu s vaším tvrzením hodláte stát doţivotním prezidentem a v této funkci byste se chtěl zřejmě dočkat i státního pohřbu. Proč jsme se rozešli Moje znalosti o vaši činnosti jsou však poněkud rozporné. 13.prosince 1989 jste vyslal své emisary do Valdštejnského paláce, kde vaším jménem jednali se zástupci KSČ, které vedl tehdejší nejvyšší svazák Mohorita. Tam byla dohovořena zrada na našich národech. Vám byl přislíben úřad prezidenta ČSSR a vy jste za to slíbil nedotknutelnost a nepostiţitelnost komunistických zločinců a zachování status quo ve vnitru a v armádě. Tento fakt později potvrdil i svým dopisem velvyslanec Slánský jr., kterého jste neprodleně vyslal a dosud ponechal v Moskvě. Vaši valštejnoskopalácoví emisaři se všichni do jednoho dočkali dobrých, zaslouţených, ale i rozhodujících míst ve státní správě. Nejvíce na ministerstvu zahraničních věcí, později přímo u vás, na Hradě, jako výraz vašich díků za Vaše prezidentské zvolení. Přestoţe o této hanebnosti byly přineseny důkazy a byl jste vyzván, abyste se k nim přiznal nebo zaujal své stanovisko, zahalil jste se mlčenlivostí. A nebo se povaţujete za člověka, který není povinen se ze své činnosti nikomu zodpovídat. Jako př. bych chtěl uvést některé ze zahraničních cest, které vás usvědčují z prolhanosti. Byl jste v Mexicu a prohlašoval jste, ţe odtud dostaneme ropu. Je
to stejné bláznovství jako Dubčekův dovoz uhlí z Austrálie. Byl jste v Nicaragui a tvrdil jste, ţe vymůţete dluhy. A tak bych mohl pokračovat. Vyjel jste na Jiţní město a pomlouval zdejší "králíkárny". Nic se však za vašeho panování nezměnilo. Jen to, ţe teď se nestaví vůbec nic a lidé nemají kde bydlet. S velkou slávou jste si drţel nos na hrůzami severních Čech. Všechno jste správně zkritizoval, přednesl jste své demagogické názory, ale nestalo se nic. Spíše je to horší, protoţe bývalý komunista Dlouhý pokračoval v ničení dalších obcí, ačkoliv jste prohlašoval opak. Překvapení Kdyţ jsem 10.prosince 1989 přijel po letech exilu do Prahy a dozvěděl jsem se sloţení nové vlády v t.zv. postkomunistické společnosti, nechtělo se mně věřit, ţe předsedou vlády je nomenklaturní bolševik Čalfa a ţe jste křeslo ministra obrany svěřil pučistovi Vackovi a na Hrad i do vlády instaloval nepochybné agenty KGB, z nichţ někteří tam jsou pro vás jako nepostradatelní dodnes. Tehdy jsem se domníval, ţe je to součást vaší promyšlené strategie nekrvavé revoluce. Teprve dopis syna jednoho ze zločinců této země, jehoţ matku nám Česká televize nedávno prezentovala jako div ne zaslouţilou demokratku, mně otevřel oči. Všechno byla falešná hra, podlost a zločin, spáchaný na lidu této země a vy hrajete absurdní komedii podle vzoru vašich absurdních her. Při svém prvním rozhlasovém a televizním projevu z Hradu v lednu 1990 jste řekl, ţe se "z těchto míst lhalo". A vy sám dosud lţete a zastíráte objektivní pravdu a skutečnosti. Ve svém zájmu, v zájmu své pýchy, ješitnosti, pocitu důleţitosti a domněnky, ţe jste jediný, vhodný a schopný vést tuto zemi jako prezident. Prezident v roli obhájce zločinců Prohlásil jste, ţe zveřejnění seznamů spolupracovníků StB v Necenzurovaných novinách způsobilo četné lidské tragedie, aniţ jste uvedl konkretní případy. Já na rozdíl od vás, třebaţe jsem měl jen omezenou moţnost přístupu k dokumentům StB bych chtěl uvést opak. Na rozdíl od vás budu jmenovat příslušníky a agenty StB plnými jmény, aby se naši občané dozvěděli pravdu o svých spoluobčanech. Nebudu plýtvat zkratkami jmen jako O.Š.,M.V. a podobně, protoţe mně nic neříkají. Nebudu také s vámi polemizovat, zda zločiny StB a jejich pomahačů způsobily více či méně zla, neţ zveřejněné seznamy. Jsem totiţ na rozdíl od vás přesvědčen o tom, ţe tato organizace, ne nepodobná SS, SA, SD nebo Gestapu, byla organizace zločinecká a ţe jejich pomahači byli a jsou zločinci a měli by se za svoji čínnost zodpovídat. Ale to byste nesměl 13.prosince 1989 slíbit jejich beztrestnost a nedoknutelnost. Vám šlo zřejmě o prezidentský post mnohem více, neţ o vámi proklamovanou spravedlnost, pravdu a lásku. Nakonec jste svůj postoj vyjádřil panu Dr.Ing.Andělovi, kdyţ jste prohlásil, ţe v této zemi ţádný hon na komunisty nebude. Souhlasím proto s vyjádřením Johna Boka, ţe celá tato plejáda zločinců vstávaje lehaje můţe děkovat Bohu za vás a vaše prezidentování. Kdyţ jsem měl nedávno moţnost nahlédnout do zachovaných dokumentů StB a hovořit o nich s lidmi, kteří vědí, o čem hovoří, je moţno si vytvořit jednoznačný a pravdivý závěr. Kaţdý, kdo se stal agentem této mocné, výborně organizované, vycvičené a vyzbrojené organizace, stal se jím dobrovolně a s plným vědomím! Mohli bychom diskutovat o pohnutcích těchto lidí. Byly různé, od vady charakterů, podlézavosti, ješitnosti, touhy po moci či beztrestnosti aţ po docela obyčejnou
zbabělost. Ale kaţdý si měl uvědomit dříve neţ namočil pero k podpisu, ţe se dává do "spolku s ďáblem". A většinou všichni mysleli, ţe budou na úkor svých spoluobčanů beztrestní aţ do smrti a ţe se to nikdy nikdo nedozví, protoţe tenhle reţim bude navěky, jako proklamovaná Hitlerova Třetí říše. Ale jak vidno, se zklamali. Nejvíce ti, kteří takovou spolupráci podepisovali ještě v roce 1989! Kolik bylo těch sebevražedných pokusů ? Nevím a neslyšel jsem o ţádných sebevraţedných pokusech, jak jste o nich hovořil. Vím však o více jak dvěstěpadesáti tisích odsouzených a přes třista popravených osobách padesátých letech. Vím o milionech let, které proţily oběti komunistické totality ve vězeních. Pokud nevěříte, zeptejte se na místě oprávněném, na Konfederaci politických vězňů. Dejte však pozor, abyste i tam nenarazil na nějakého dřívějšího udavače nebo konfidenta StB, neboť i tato organizace na popud StB vznikla a byla zaloţena. Mohl bych hovořit o statisících občanů, kteří v důsledku totalitní moci byli vyhozeni z práce a místo uplatnění svého vzdělání byli pomocnými dělníky, umývači oken nebo hlídači. Vás to nepostihlo, vy jste byl "spisovatel", chráněný a hýčkaný reţimem. Zatímco tisíce z nás posílalo své dopisy z vězení domů jako motáky, protoţe značná část pošty byla zadrţována, vy jste mohl napsat a odeslat z vězení celou knihu, aniţ by vám byť i jediný dopis byl zadrţen, vrácen nebo neodeslán! Já byl u toho a vy to víte. Ostatně tak znělo pozdější vaše věnování knihy Dopisy Olze. V době, kdy se tisíce vězňů doslova mačkaly v celách na pár čtverečných metrech, vy jste měl na Pankráci dvoucelu a na Ruzyni jste pobýval v cele určené pro 13 osob sám! Zeptejte se tisíců politických vězňů, které, jak jste měl sám příleţitost na vlastní oči vidět a slyšet a které jste na setkání s nimi v Belvederu zesměšňil, jak ţili, jak je trápili a posílali do korekcí s betonovými podlahami s poloviční dávkou "ţrádla", protoţe to, co vězeňský systém produkoval jako stravu, se jinak ani nazvat nedalo. Vzpomeňte si také na své výsadní postavení a balíky, o kterých se mnohým jen mohlo zdát, zatímco většina z nás měla po celou dobu výkonu trestu balíky zakázané. Připomínám, ţe většina z dozorců, kteří nás ve vězení šikanovali, vyhroţovali nám smrtí nebo nás mlátili, slouţí dál a někteří z nich byli s vaším vědomím povýšeni ve funkcích a hodnostech, ačkoliv by se měli zodpovídat za své zločiny. Jako příklad uvádím mjr.MUDr.Borusíka, právě toho, který vás chtěl klidně nechat ve vězení "chcípnout", jak se sám vyjádřil. Teď Vás samozřejmě nezná, jako nepoznal i mně. A mohl bych mluvit o desítkách jiných. A to pominu sloţení Generálního ředitelství Vězeňské sluţby, o kterém se i pan ministr Novák nerad zmiňuje, ale hlavně kritizoval Dr.Šetinu, ţe "nevyčistil Generální prokuraturu". Račte si nechat předloţit dokumenty o jejich minulosti, nebo se podívejte do stále utajovaných materiálů t.zv. Vnitřní ochrany, čili StB ve Sboru nápravné výchovy. Kdo byl opravdu vyobcován? Jestli si pane Havle mnoho lidí myslí, ţe jsou vyobcováni "z obce", pak se o toto vyobcování přičinili sami. Na rozdíl od vašeho vznešeného poznání znám mnoho lidí, kteří v minulosti a ještě i budoucnosti budou na černých listinách, protoţe nebyli v KSČ, tuto organizaci kritizovali nebo kritizovali lidi, kteří o jejich osudech rozhodují dosud v t.zv. státních podnicích nebo jinde, kde se dostali do rozhodujících mocenských, vlivných
pozic. Jen pro osvěţení vaši krátké paměti. Pan generální ředitel Škody Plzeň nebo ředitel Gramofonových závodů v Loděnicích. Dnes k tomu zas stačí např. kritizovat vás, aby byl člověk totálně zničen. Nevěříte? Pak vám připomenu dopis vašeho poskoka Dobrovského, který mně poslal v roce 1990 kdyţ jste ho udělal, naprosto neschopného, ministrem obrany. Já jsem se nemohl vrátit do armády, protoţe jsem kritizoval pana prezidenta, nebo-li vás!? Co se tedy vlastně změnilo? Vy upozorňujete na pár příkladů, ţe lidé ztrácejí zaměstnání. Kdyby se jich většina nebála a z těch, kteří nikdy nebyli v KSČ se stali kritici současných bossů s bývalou legitimací, mohla by situace vypadat jinak. To je také jeden z příkladů vašeho manipulování s fakty. Další příklad toho, jak by se neměl chovat prezident. Moc vydírala občany Podle vás moc vydírala občany. S tím je moţno souhlasit, ale jiţ méně s dalším zdůvodněním. A právě proto mně tak velice překvapuje, ţe na jedné straně víte vše o zrůdnosti moci a totalitního zřízení a na druhé straně se těch, kteří tyto nezákonnosti páchali, mocí svého úřadu vehementně zastáváte, přičemţ zapomínáte na jejich oběti. Obklopil jste se plejádou lidí s velice podezřelou minulostí, mnohdy také jen proto, ţe se prohlašovali za umělce, ke kterým se počítáte i vy. Jste to vy, který jednoznačně zodpovídáte za marasmus této společnosti, za to, ţe zločinci nebyli pohnáni před soud a odsouzeni. Vy jste to byl, který spolupracoval s vládou, vedenou nomenklaturním bolševikem Čalfou, vy jste ustanovil do křesel ministrů zločince, povýšil jste do vysokých generálských hodností bývalé spolupracovníky nebo přímo pracovníky StB, VKR a KGB nebo své naprosto neschopné přátele. Nepřekvapilo mne proto ani, ţe jste opět na Hrad instaloval pana Dobrovského, který utratil naprosto zbytečně jako ministr obrany daňovým poplatníkům více jak 60 miliard Kčs, aniţ zato československá armáda byla schopna cokoliv zajistit.Ten pán se nenaučil ani pořádně řídit auto. Jak potom mohl řídit něco daleko sloţitějšího, jako byla armáda, z níţ byl kdysi vyhozen. Nikdy nám ale neřekl proč. Já jen vím, ţe kdyţ byl někdo někdy za totality vyhozen z armády nebo bezpečnosti, nemohl jiţ dělat nic. Proto mně překvapuje jeho pozdější studium a činnost v Moskvě. Za co si ji pan Dobrovský zaslouţil? Nedivím se proto dnes panu Baudyšovi, ţe náprava páně Dobrovského počínání v armádě potrvá řadu let.A navíc jste dopustil, ţe si tento pán dovolil vykládat a porušovat zákony podle svých představ a jako výsměch spravedlnosti si z vyhozeného generála Vacka, coţ mně jistě do smrti nezapomenete, udělal svého poradce. Nepochybného agenta KGB, jednoho z těch, kteří přes dvacet let prokazovali oddanost sovětskému reţimu, plk.Diviše, jste přes veškerá upozornění povýšil do hodnosti generála. Stejně tak bych mohl jmenovat celou plejádu těchto lidí, přes pana Bizíka, Gavlase a dalších, z nichţ jste mnohým dávno poté, co byla jejich spolupráce prokázána, propůjčil vysoká státní vyznamenání nebo je povýšil do vysokých armádních hodností! Havel a primitivní antikomunismus Českou zemí se rozšířil primitivní antikomunismus jako zástěrka pro aktivní bolševiky, kteří ještě nedávno nosili rudou hvězdu na klopě a kníţku téţe barvy v kapse. Mnozí z nich, co servilně ještě v roce 1989 poţadovali přijetí za člena KSČ či byli úspěšnými střelci v Lidových milicí, jsou dnes členy české vlády a nikomu to téměř nevadí. Ani Konfederaci
politických vězňů a to je zejména překvapující. Mnozí bývalí členové KSČ, kteří nikdy nikomu neublíţili a svým členstvím si zajišťovali klid pro sebe či rodinu, jsou velmi často vláčeni tiskem. Mnozí moji milí spoluobčané, kteří naopak nikdy v KSČ nebyli se však chovali a mnohdy ještě chovají hůře neţ jejich bývalí partajní kolegové. Kdybyste chtěl tohle všechno vědět, máte moţnost. Pan Ruml by vám mohl říci, kolik udání dostává policie na občany, jaká je statistika. Myslíte, ţe jich je méně? Ale kdepak, milý pane moralisto! Mnohonásobně více. O čempak to asi svědčí?. Buď o tom, ţe tenhle národ je totálně demoralizován a nebo ţe vaše moralizování jaksi nebere váţně. Také proto, ţe si mnozí myslí, ţe vy nejste ten pravý, kdo by měl o morálce hlásat. A abych byl konkrétní pane prezidente a nechodil kolem horké kaše jako vy a neuváděl jen zkratky jejich jmen. Jak se chovali milí spoluobčané Kdyţ mne vzala "do prádla" v roce 1976 chomutovská bezpečnost, dozvěděl jsem se, ţe mně udali dva moji spolupracovníci. Jeden z nich byl nestraník a na KSČ nadával, kudy chodil. Ale zřejmě jen naoko. Jmenuje se Alois Černý a je z Jirkova. Spolupracovník chomutovské bezpečnosti, opilec a zloděj a současně i předseda závodní organizace KSČ na závodě 22 n.p.Plynostav Pardubice se jmenuje Vilém Kohlenberger. A jim asistovala milenka jednoho z policajtů, Zdena Hlavatá, bytem tamtéţ. To znamená všichni z Jirkova (myslím, ţe jirkovským policajtům by to Sládkovo auto prospělo).. Přestoţe mně nic nedokázali, proţil jsem několik měsíců v jáchymovském kriminálu a mělo to dopad pro celou rodinu. Děti měly problém se studiem, manţelka v zaměstnání a já přišel o práci. Nikdo z nás nepomýšlel na "skok z mostu" nebo na jakékoliv spáchání sebevraţdy. Jen jsme doufali, ţe někdy dojde ke změně, k obratu k lepšímu a udavači dostanou zaslouţilou odměnu, včetně pánů od SNB, StB, soudcové či prokurátoři okresního soudu v Chomutově a krajského soudu v Ústí nad Labem. Bohuţel se nestalo nic, vůbec nic! vaší zásluhou, pane prezidente! Nikoho jiného, neţ vás! Pak jsem podepsal Chartu 77. Začal jsem vám a vašim estébáckým donašečům dělat , já blbec, křoví. Od té doby začalo peklo nejen pro mně, ale pro celou rodinu. V roce 1978 nám (mně a mé ţeně) tehdejší šéf StB v Pardubicích pan mjr.Vondráček nabízel spolupráci. A nabízel s tím i "lukrativní zaměstnání", změnu jména a moţnost přestěhování do místa, které si vybereme. Odmítli jsme. Ţenu vyhodili ze zaměstnání, syn musel na vojnu a mně se jiţ nic více nemohlo stát, neţ ţe mně znovu zavřeli. A opět se našli správní Jidáši. A protoţe o tom všem existují protokoly a já měl zcela nedávno moţnost je vidět a číst, tak dávejte bacha, pane prezidente. Udal mně opět nestraník, zaměstnanec podnikového ředitelství Pozemních staveb v Hradci Králové, Jiří Sochor (1924), bytem tamtéţ. A asistovali mu udavač-spolupracovník StB JUDr.Vlastimil Krejča (1929),bytem Jičín, soudruţka poslankyně Jana Jánošová z Opatovic nad Labem,soudruţka Ing.Slavíková ze Sobotky, pan Veselovský, takto hlavní kádrovák těchto Pozemních staveb včetně lháře pana Kaláta(1939), který tam byl za KSČ jako ředitel. Přisadila si i jakási Eva Šlechtová, manţelka lampasáka a Iva Křivková, obě z Hradce Králové. Teď mohou příbuzní těchto bezcharakterních mizerů skočit do Labe, z mostu, nebo si "hodit mašli". Předpokládám, ţe před svými bliţními a spolupracovníky tuhle totalitní činnost tají. A abych byl spravedlivý a na nikoho nezapomněl (třeba by jim to bylo líto), tak ještě dodávám jména
dalších dvou výtečníků z tehdejších Pozemních staveb, milce rumu a všelikého chlastu Evţena Půhoného a pana Duchoně. Poslušte si dámy a pánové, dokumenty jsou k dispozici. Budete-li mít námitky, můţeme začít estébácké protokoly k potěše našeho rozmilého pane prezidenta otiskovat na počkání. Kdyby to nebyla tragedie, která postihla mne a celou rodinu, tak byste si početli. I na Hradě! Třeba o tom, jak jsem měl ve sklepě v Pardubicích schovanou atomovou pumu! (Škoda, ţe jsem ji neměl, dávno bych zbavil tuhle zemi všech zločinců, usídlených tenkrát na nábřeţí u Vltavy). Samozřejmě, vše se dálo pod taktovkou kpt.StB JUDr.Petra Ţáka, který potom dokonce povýšil na šéfa 10.odboru 2.Správy SNB (kontrarozvědka) a por. StB Ladislava Riedla. Toho Ţáka, kterého vy chráníte. Který zatýkal v Pardubicích mně, později v Praze vás a se kterým jsme se sešli, kdyţ nás oba špehoval jiţ jako šéf 10.odboru, v restauraci Pod Kinskou v Praze 5. A opět se přidali další milí spoluobčané, např. pan Oldřich Hampl, který si dokonce nechal na balkóně domu instalovat ptačí klec, aby do ní mohla StB zamontovat televizní kameru na naše sledování. Asistovala i jeho ţena, funkcionářka KSČ a jeho matka, která si k vůli tomu uhnala zápal plic.Všichni samozřejmě bytem v Pardubicích. Od roku 1990(!?) to vyšetřovala postupně prokuratura krajská i okresní v Hradci Králové, Vojenská obvodová prokuratura v Hradci Králové a v Plzni, okresní prokuratura v Pardubicích i obvodová prokuratura v Praze i Úřad pro vyšetřování v Praze a výsledek, pane prezidente? Veliká nula! Všechno probíhalo v mezích zákona. V mezích zločinných komunistických zákonů, kterým jste poţehnal.
Naši věznitelé a jejich následovníci A mohli bychom přijít k bachařům. To nejhorší se sešlo v t.zv. Sboru nápravné výchovy a většinou je tam dodnes.Říkalo se a asi to platí dodnes, ţe kdo se nehodil k armádě nebo k policii, skončil u Sboru nápravné výchovy. Zvěrstva v Jáchymově, v Hradci Králové, Valdicích, na Pankráci, v Příbrami a Plzni-Borech by zaslouţila zvláštní kapitolu. Povídání třeba o tom, jak mně jáchymovský náčelník "laskavě vyprávěl", ţe mně můţe odstřelit jako psa a na důkaz vyndal pistoli ze stolu. Jak bachaři jménem Šrámkové (jeden z Hradce Králové a druhý z Plzně) mně ztrpčovali ţivot. Jak hnusnej parchant jménem Sedláček s hlasem harémového eunucha na nás v Plzni řval. Vy jste se třásl strachy a mně proto, ţe jsem se vás zastal, poslal do "díry", neboli korekce, kde bylo stravy půl, zima celá a nevypověditelná "buzerace", spojená s lidským poniţováním. Protoţe vy jste tam nebyl, tak jednu perličku. Dámy nechť čtení odloţí. Ti borští hnusáci, a většina, jak jsem se přesvědčil tam jsou dosud, nás poniţovali za mohutného štěkání tím, ţe nám pravidelně dvakráte denně prohlíţeli naše konečníky. To jako, jestli si v nich něco neschováváme, ačkoliv jsme několik dní "nevytáhli z těch děr paty". Copak asi prohlíţeli ţenám? Mohl bych vyprávět o panu Dr.Borusíkovi, ničemovi prvního řádu, který povýšil v hodnosti i ve funkci a dovolával se Vás, pane prezidente! O bachaři jménem Kratochvíl, zvaný Prdelka, který mně 14 dní před propuštěním bezdůvodně uhodil pendrekem, o estébáckém parchantovi jménem Slavík, který byl šéfem t.zv.Vnitřního oddělení na Borech a který nás permanentně šikanoval. A i o desítkách kriminálních muklů, kteří na nás donášeli, špiclovali a udávali nás a v této bohulibé činnosti pokračovali aţ do "úplného osvobození v roce 1989!" Nejhorší byli prznitelé svých dcer a malých holčiček, které jste v roce
1990 amnestoval. Jak to dopadlo, všichni víme.Předtím za tuto svoji bohulibou činnost dostávali od estébáka Slvíka trochu mizerného čaje nebo krabičku nejhorších cigaret.
Ţádné stříbrné. Mohl bych vyprávět, jak nám ukradli náš barák, ve kterém jste byl, pane prezidente krátce před naší emigrací, se s námi rozloučit. Protoţe díky Vám jsem nedostal po celou dobu ţádné kvalifikované zaměstnání, nemohl jsem si jako vy vydělat za čtyři roky 45 milionů a koupit si vilu na Ořechovce na nebo někde jinde. A manţelka bývalého konfidenta StB se tam roztahuje dodnes, protoţe ho nabyla v dobré víře, jak pravila předsedkyně senátu okresního soudu v Pardubicích.Ta dáma, která tam byla v době, kdy mně stejný soud poslal na převýchovu na Bory. Ale mohl bych Vám vyprávět, jak osobní tajemník dalšího zločince jménem Indra, pan JUDr.Pšenička, který u krádeţe našeho domu asistoval, mně poté, kdy se zbavil strachu a díky vám věděl, ţe se mu nic nestane, přišel vyhroţovat, ţe na mně podá trestní oznámení. Ale asi se přece jen podělal, protoţe ho nepodal. Mohl bych vám vyprávět o našich milých spoluobčanech v uniformě StB jménem Jároš, Němeček či Zákravská, o prokurátorech Hugo Knauerovi či Bráblíkovi, soudcích Balatkovi,Špryňarovi, Filipovi či Slezákovi a celé plejádě dalších, kteří mně jeden po druhém soudili a přestoţe jsem byl ve smyslu zákona nevinen, musel jsem tuto nevinu prokázat. Mohl bych hovořit o policajtovi s příznačným jménem Kapoun a o řadě těch, kteří mně zcela bezdůvodně buzerovali tím, ţe mně předvolávali na dopravní inspektorát, zadrţovali technické osvědčení nebo přezkušovali z pravidel silničního provozu. Takoví to byli hodní policajti. Ti přece nikomu nic nedělali. Jen z příkazu StB mně a moji ţenu šikanovali, ztrpčovali nám ţivot a předvolávali nás bezdůvodně k výslechům. A protoţe jsem byl ve vazbě v hradecké či jáchymovské věznici absolutně izolován od světa, nemohl jsem jejich obvinění vyvrátit.Ale ani oni nenašli dost důkazů a tak se oháněli tvrzením, ţe "soud o mých zločinech nabyl přesvědčení". A ještě bych mohl hovořit o dvou roztomilých lékařích-psychiatrech z nemocnice v Hradci Králové, jejichţ jména si nechávám na pozdější dobu jen jak zjistím, čím se nyní zaobírají. Tihle dva výtečníci měli za úkol od StB ze mně udělat blázna. A mohl bych také jmenovat zdravotní sestry na Borech, které se chovaly,víte jako dámy na silnici E 55. S jejich humánním přístupem k nám vězňům to nemělo nic společného. V roce 1991 jsem na Borech našel všechny. A ještě bych uvedl aby jim to nebylo líto, civilní mistry, zločince v občanském oděvu z n.p. Precioza Jablonec či Tesla Nýřany. Oni soudruzi jistě vědí, jaké výtečníky do těchto funkcí s poţehnáním StB poslali. Nejenţe nás okrádali, udávali a šikanovali, ale ještě byli sprostí a většinou v alkoholovém opojení. Také bohumilé poměry vládly ve věznicích a moc se v tom nezměnilo. Proč by také mělo, pane prezidente? Vţdyť většina těchto lidí je stále tam, kde byla před rokem 1989! A jen se zeptejte, co dělali, kdo byl a kde pracoval pan Karabec nebo Kýr (který má v úschově naše spisy!!! -proč asi, pane prezidente, to jste vy nařídil?) Zeptejte se, co si o tom všem myslí páter Dominik Duka, kdyţ si vzpomene na "pedagoga Kalinu", páter František Lízna, páter Roţánka, náš přítel Vlček, který měl jiţ při našem společném pobytu na Borech za sebou deset let Jáchymova! A co další muklové, kněţí a političtí vězni, kteří nesměli psát, nedostávali balíčky s marlborkami či čokoládu Milku, které posílali na další roky
do vězení, ţe se u nich našlo rádio. A vy jste měl na cele kompletní vybavení, díky komu, pane prezidente? No přece díky StB, neboť ta o všem, co se stane i nestane rozhodovala v tomto státě a samozřejmě i ve vězeních. Já vím, ţe o tom všem nechcete slyšet. Vím i jaké výrazy pouţíváte, kdyţ podobné články čtete "ze stoky". Vím, ţe prosazujete, aby se o minulosti nemluvilo. Ona vám je asi nepříjemná, ale bez vypořádání se s minulostí poneseme si následky ještě několik generací. Tak totiţ je naše společnost morálně zdevastovaná. Já jsem se nesměl vrátit do armády, protoţe jste mně nemohl zapomenout, ţe jste musel vyhodit ministra Vacka . Kdyţ jste ale na jeho místo jmenoval Dobrovského, byl jsem mnohokráte v pokušení Vacka odprosit. Pan Křiţan prohlašoval, ţe to byl Váš dávný úmysl. Kdopak Vám to nakukal? Vţdyť pan Dobrovský prokázal, ţe neumí řídit ani auto, natoţ armádu nebo Hrad. Anebo je tam zbytečný, ten samolibý vykladač ústavních zákonů, a všechno se řídí vlastně samo. Tak to je. Viděl jsem to na Hradě v červenci roku 1990. Je mně hanba mluvit o tom, co se tam dělo za Vašeho prezidentování. Je mně líto, ţe jsem podepsal Chartu 77, kde je Vaše jméno, ale i jména stovky dalších, aktivních spolupracovníků StB. A myslím si, ţe nejsem sám, komu je to líto. Kdybych v roce 1978 onu mjr.Vondráčkem nabízenou spolupráci s StB podepsal, mohl jsem se mít dobře tenkráte a i dnes. Třeba byste mně hned povýšil do hodnosti generála, jako tenkráte pana Bizíka a řadu dalších.A také byste mně třeba propůjčil nějaký řád, není-liţ pravda? Třeba Bílého lva, tem se mně vţdy líbil. Stydím se ne za Chartu, stydím se za vás! Chcete-li si uchovat alespoň svoji tvář, odstupte. Dokud je čas. Nemáte právo mluvit o pravdě a lásce, nemáte právo nás moralizovat. Dokaţte sám sobě to, co jste hlásal v prosinci 1989 a v první polovině roku 1990, ţe po funkci hlavy státu netouţíte a nebudete více kandidovat. Takových prezidentů, jako jste vy, najdeme desítky. Ale najdeme i jednoho lepšího, neţ jste vy. Dokaţte nejen sám sobě, ţe nejste velký proto, ţe jste si nasadil klobouk.
Zdroj : http://www.szcpv.szm.sk/06/pravda.html#dopis
Zbyněk Čeřovský NN 6/1994
http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A060206_124001_domaci_ton
*******************************

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA