Jdi na obsah Jdi na menu
 


Propaganda due

28. 11. 2008

PROPAGANDA DUE

 

 

 

P-2 byla lóží zřízenou na konci 19. století pro zahraniční svobodné zednáře, kteří dlouhodobě pobývali v Itálii. Licio Gelli, bývalý člen Mussoliniho černých košil a později Obersturmführer SS, se do jejího čela postavil v polovině šedesátých let. Pod jeho vedením se z P-2 rychle stává tajná organizace spolčující nejvýznamnější muže tehdejší Itálie. Dobrovolně či na základě Gelliho vydírání do ní vstupují přední právníci, obchodníci, vojenští velitelé, důstojníci tajné služby a také bankéři. Jména Calvi a Sindona mezi nimi nesmějí chybět. Tajné bankovní impérium, které budují pro Vatikán, se stává součástí rozsáhlé sítě kontaktů, ilegálních obchodů, praní špinavých peněz organizovaného Gellim a jeho lóží.
P-2 buduje své pobočky také v Argentině, kde ji údajně řídí sám prezident Juan Domingo Perón, a v dalších jihoamerických zemích - zde jsou jejími členy důstojníci vojenských junt podporovaných CIA a také drogové kartely.

 

Velmistru Gellimu ale nestačí pouze bohatnout. Má veliké ambice. Při pozdějším vyšetřování Calviho vraždy nalezne policie v jeho domě detailně vypracovaný dokument nazvaný "Plán na znovuzrození demokracie," který by cestou nenásilného převratu zavedl v Itálii jakousi autoritativní formu demokracie v čele s elitou - členy P-2. Nepřátelé státu - mají být internováni, volební právo omezeno.

162_~2101[1].jpg(14 kb)

 

Licio Gelli, velmistr zednářské lóže

 

 

 

V Gelliho vile nalézá policie také tajný seznam asi tisícovky členů P-2, mezi nimiž nechybějí ani tak zvučná jména jako dnešní premiér Silvio Berlusconi či Vittorio Emanuele, člen bývalého královského rodu. V reakci na tato odhalení zavádí Itálie na počátku osmdesátých let zákaz tajných společenství, obzvláště přísný pro členy uniformovaných složek.

 

 

 

 

 

VYŠETŘOVÁNÍ A SEBEVRAŽDA

 

 

 

S jídlem roste chuť, na druhou stranu ale klesá obezřetnost a na konci sedmdesátých let stále bohatší finanční síť Vatikánu a P-2 začíná přitahovat pozornost italských vyšetřovatelů. Objevují se i první finanční obtíže. V důsledku příliš velkorysých zahraničních investic se v roce 1976 hroutí Sindonovo bankovní impérium. Na Gelliho upozornění vatikánský bankéř na poslední chvíli uniká zatčení a prchá z Itálie. Roberto Calvi ale odmítá použít finanční prostředky Banky Ambrosiano ve prospěch svého bývalého ochránce. Čtyřlístek se trhá. Mračna se však už stahují i nad Banco Ambrosianem, které je v té době suverénně největší soukromou italskou bankou. Calvi žádá pomoc svých vatikánských ochránců. Šéf Vatikánské banky Marcinkus, který je mezitím povýšen na arcibiskupa, mu poskytne krytí Svatého stolce. Je však pozdě. V roce 1981 oznamuje Banco Ambrosiano krach. Podle vyšetřovatelů se v nepřehledné změti investic, nastrčených společností a peněz Vatikánu, katolických bank a mafie ztratilo jeden a čtvrt miliardy dolarů.

 

Hlavní odpovědnost nese pochopitelně její šéf Roberto Calvi. Média mu brzy vymyslí přiléhavou přezdívku -Bankéř boží.
Problémy mají i dva právě jmenovaní nejvyšší představitelé církve - papež Jan Pavel II. a šéf kongregace pro církevní nauku Joseph Ratzinger. Oba čelí silnému tlaku na okamžité očištění církevních financí a propuštění všech vatikánských úředníků, kteří se do skandálu namočili, především arcibiskupa Marcinkuse. Události dostávají rychlý spád. Roberto Calvi je odsouzen za korupci a defraudaci. Odvolává se ale a je propuštěn na kauci. Tajně prchá přes Jugoslávii a Rakousko do Londýna. S sebou má kufřík plný kompromitujících materiálů. O osm dní později je na lešení pod londýnským mostem Blackfriars nalezeno oběšené tělo muže s asi patnácti tisíci dolary a rozbitými cihlami, symbolem odpadlého zednáře, v kapse. Policie brzy zjistí jeho totožnost - Roberto Calvi, Bankéř boží. Oficiální závěr vyšetřování zní -sebevražda v důsledku životního krachu.

 

 

 

DRUHÉ VYŠETŘOVÁNÍ A VRAŽDA

 

 

 

V následujících letech pokračuje vyšetřování finančního skandálu. Svému osudu nakonec neunikne ani bývalý Calviho ochránce. Po zatčení v USA a následném vydání do Itálie je ve vězení zavražděn Michael Sindona. Velmistr P-2 Licio Gelli prchá do zahraničí, jen arcibiskup Marcinkus zůstává pod ochranou Vatikánu i v čele Banco Vaticana ještě další desetiletí. Dnes se, i nadále pod diplomatickou ochranou Svatého stolce, stará o malý kostel v americkém Sun City. O tom, co se před čtvrtstoletím stalo, odmítá mluvit.

 

Kauza Bankéře božího ale usnula jen dočasně. Před třemi lety dospěli britští vyšetřovatelé k závěru, že Calvi byl ve skutečnosti zavražděn. Britská i italská policie případ znovu otevřely a osmnáctého dubna tohoto roku zatkla v souvislosti s Calviho vraždou italská policie čtyři lidi. Mezi nimi i Flavia Carboniho, bývalého vatikánského prostředníka s mafiánskými styky. Obnovené italsko-britské vyšetřování má k dispozici techniku 21. století a údajně i řadu nových důkazů o zapojení Vatikánu do Calviho špinavých obchodů. Jisté je, že pokud tato bomba vybuchne, bude mít Vatikán obrovské problémy.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář