Jdi na obsah Jdi na menu
 


EMP

9. 1. 2009

Nesmrtící zbraně

Elektromagnetické pulsní bomby

připravil Lukáš Visingr

Princip zbraní využívajících elektromagnetický puls (EMP) je znám poměrně dlouho. Oficiálně zatím nebyla žádná z nich použita, ale mnohé zdroje naznačují, že během operace Pouštní bouře byly irácké radary ničeny mimo jiné právě pomocí tohoto systému. Obecně se s efektem EMP setkáváme nejčastěji u blesku; mnohý uživatel počítače vám může z vlastní zkušenosti povyprávět o tom, co se stane, když blesk uhodí do telefonního kabelu a projde skrz modem do počítače. V takové situaci děkujte Bohu, když vyhoří jenom zdroj - většinou to dopadá mnohem hůř.
Vojenské využití EMP bylo zkoumáno původně u atomových zbraní, protože jaderný výbuch vysílá záření na všech vlnových délkách. Některé studie ukazují, že při výbuchu ve velké výšce (řádově desítky kilometrů) se může EMP projevit ve vzdálenostech nad 1 000 kilometrů. A po skončení studené války se skutečně dostaly na veřejnost operační plány obou supervelmocí, které počítaly s vyřazením nepřátelských komunikačních systémů právě takovým způsobem.

Co je to EMP?
Elektromagnetický puls by se dal popsat jako energetická "tlaková vlna", která se od zdroje šíří s intenzitou, která klesá s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje. Tato "vlna" je ve skutečnosti hranice pohybujícího se elektromagnetického pole s vysokou energií. A právě této energie lze využít jako mimořádně účinné zbraně. EMP může být až neuvěřitelně efektivní proti veškeré komunikační technice a vůbec všemu, co využívá elektroniku. V zásadě jde o to, že ono elektromagnetické pole nese napětí řádově v kilovoltech, tedy tisících voltů. A teď si uvědomte, že veškeré integrované obvody a mikročipy jsou stavěné nejvýše na jednotky voltů (zpravidla spíše na desetiny voltu). Jestliže se jejich minimální odpor setká s kilovoltovým napětím, vzniknou proudy v hodnotách tisíců nebo i miliónů ampérů. Veškeré obvody se doslova usmaží!

V okruhu vlivu EMP budou zničeny mimo jiné všechny telefony, vysílačky, televizory a počítače, pokud nejsou chráněny proti mimořádnému přepětí (což asi nejsou). Další efekt EMP spočívá v tom, že ono elektromagnetické pole na všech větších vodivých předmětech naindukuje dost značná napětí a proudy, což může být velice nebezpečné. Objevily se i studie, které poněkud zpochybňují zařazení EMP zbraní mezi nesmrtící. Dokládají, že v menších zařízeních, v nichž je "nahuštěno" mnoho elektroniky (např. mobilní telefony nebo notebooky), dojde po zásahu EMP k takovému zahřátí vzduchu, že celé zařízení jednoduše exploduje. Uznejte, že výbuch mobilu v náprsní kapse může být dost nepříjemný.

Jak to vlastně funguje?
Pomineme-li atomový výbuch, známe dosud celkem tři různé metody, jak docílit použitelného efektu EMP, z nichž dvě jsou nízkofrekvenční (řádově do 1 MHz) a jedna vysokofrekvenční.
Flux Compression Generator (FCG): Tento systém má v češtině otřesný název "generátor komprimovaného proudu" a je ze všech tří nejstarší. Uvádí se, že první pokusy s ním byly provedeny již koncem 50. let. Jeho princip je následující: Pomocí cívky vytvoříme elektromagnetické pole, kolem něhož následně necháme vybuchnout nějakou třaskavinu (tak trochu jako u implozní jaderné bomby). Dojde tak ke "stlačení" tohoto pole a nám už zbývá ho jen "vypustit" k cíli. Následující schéma ukazuje bombu na bázi Mk 84 na principu FCG.
emp_1.gif

Výbušný magnetohydrodynamický generátor (MHD): Tento systém je dosud ve fázi počátečních pokusů. Dobře si jej lze představit jako kumulativní nálož, u níž "paprsek" horkého plazmatu neprobíjí pancíř, nýbrž je "prohnán" elektromagnetickým polem vytvořeným cívkou, čímž se chemická energie plazmatu mění v elektromagnetický puls.

Mikrovlnný virkator: Virkator (zkratkové slovo z "virtuální katodový oscilátor") vytváří vysokofrekvenční mikrovlnný impuls (s podobnou frekvencí jako u mikrovlnné trouby), který oproti předchozím může trvat déle a může být lépe zaměřen, ale nikdy nezasáhne takovou oblast. Tato kresba zobrazuje mikrovlnnou bombu opět na bázi Mk 84.
emp_2.gif

Nízkofrekvenční a vysokofrekvenční EMP zbraně se tedy vzájemně nevylučují, ale doplňují. Nízkofrekvenční zasahují větší oblast s menší intenzitou, takže je lze nasadit na bojišti proti běžným jednotkám, jejichž komunikační zařízení budou zcela zničena. Vysokofrekvenční zbraně se hodí proti menším, ale chráněným cílům, jako jsou velitelská stanoviště nebo radary.

Způsoby dopravy na cíl
EMP zbraně (podobně jako jaderné) se dají s trochou nadsázky umístit všude tam, kam se vejdou. Uvádí se například, že USA již mají k dispozici malý počet křižujích střel Tomahawk s EMP hlavicemi o hmotnosti 340 Kg. Z leteckých zbraní se počítá hlavně s naváděnými a klouzavými bombami - "free-fall" bomby by mohly ohrozit i útočící letoun.
emp_3.gif
Dále je téměř jisté, že EMP hlavice budou použity v dělostřeleckých granátech a raketách, dost možná i v protiletadlových řízených střelách. Jako mimořádně efektivní by se mohly projevit v systému protiraketové obrany - EMP výbuch bez problémů zneškodní balistickou raketu i na poměrně velkou vzdálenost. Koneckonců, kdybychom naopak použili EMP hlavici v balistické raketě, mohli bychom vyřadit celé nepřátelské velení bez jakýchkoli civilních obětí.

Možné cíle EMP zbraní
Když se trochu zamyslíte, zjistíte, že je lze účinně nasadit prakticky ve všech typech konfliktů a téměř proti všem cílům. Není třeba hledat Saddám Husajna po celém Bagdádu - EMP výbuch nad městem jej zcela jistě odřízne od světa. Celý prapor nepřátelských tanků se stane nepoužitelným, protože jeho zaměřovače, optika i komunikační prostředky shoří na silikonový prášek. Nemusíme ničit na letišti ranveje, kryty a naváděcí pomůcky, neboť jediný EMP prostě usmaží elektroniku všech letadel. Křižník může mít úžasný radar a skvělé protiletadlové rakety, ale protilodní střela s EMP hlavicí jej během mikrosekundy změní v obrovskou plovoucí hromadu železa. Stejně tak lze EMP hlavici umístit do protiletadlové řízené střely, např. do AIM-120 AMRAAM, a jediná raketa tak zničí celou letku nepřátelských letadel...

Jak se chránit proti EMP?
Realizace předchozího odstavce samozřejmě není tak jednoduchá. Proti každé zbrani se dřív nebo později najde protizbraň, a EMP není výjimkou. Už nyní existují celkem spolehlivé metody ochrany před EMP. V zásadě by měla stačit aplikace mnohonásobné ochrany před bleskem, tedy např. pospojování všech zařízení a tím převedení na stejný potenciál nebo uzavření těch nejdůležitějších prvků do kovových skříní. Ve skutečnosti je umělý EMP mnohem nebezpečnější než bleskový EMP, protože zasahuje větší plochu, zatímco blesk udeří do bodu. Menší zařízení tedy zřejmě nebude možné chránit. A existují i velké objekty, které budou vždy zranitelné, např. radary nebo stanoviště řízených střel. Dále je prakticky neproveditelné odstínit letadla (ačkoli bondovka "Zlaté oko" tvrdí opak).


Prameny: Internet: www.abovetopsecret.com