Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čínský organizovaný zločin v ČR

28. 11. 2008

Čínský organizovaný zločin v ČR

Čínský organizovaný zločin představuje reálnou hrozbu. Zločinecké skupiny jsou dobře organizovány a čínská komunita jako taková je značně nepřístupná, tomu dopomáhá i jazyková bariéra, což velmi znesnadňuje práci policie.

Organizovaný zločin je jedním z fenoménů současné doby. Zisky z organizovaného zločinu dosahují astronomických výšek, samotný organizovaný zločin ohrožuje bezpečnost na celém světě. Aby bylo možno proti organizovanému zločinu úspěšně bojovat, je třeba se s ním co nejlépe seznámit, a to nejen s jeho současnou podobou, ale i s historií, vývojem a systémem fungování. Přestože organizovaný zločin je globální problém, lze jej rozdělit podle různých kritérií. Jednou z možností je rozdělení podle národnostní nebo etnické příslušnosti většiny členů zločinného spolčení.

Jednu z největších větví představuje čínský organizovaný zločin. Přes skutečnost, že čínské skupiny páchají na území České republiky spíše latentní trestnou činnost, alespoň pro oko běžného občana, ve skutečnosti jde velmi často o nejzávažnější trestné činy a zisky z této trestné činnosti jsou exportovány zpět do Číny. V samotné Číně je organizovaný zločin přes snahu státních úřadů pevně zakořeněn, stejně jako všude na světě, s tím rozdílem, že Čína jako nejlidnatější země světa poskytuje obrovskou členskou základnu. Čínský organizovaný zločin existuje mnoho staletí, vyvinul se do "klasických čínských triád", tedy velmi dobře organizovaných skupin s jasnou hierarchií. Pro pochopení působení čínského organizovaného zločinu v České republice je třeba připomenout si nedávnou historii.

První pokusy čínského organizovaného zločinu proniknout na území ČR lze zařadit do doby krátce po listopadu 1989. Otevření hranic znamenalo, že se Česká republika stala možnou tranzitní zemí pro čínské triády působící v oblasti distribuce drog. Česká republika se mohla stát novou bránou na cestě směrem na západ. Jejich emisaři však zjistili, že v ČR již dochází k nástupu organizovaných skupin z jiných zemí (Jugoslávie, Kosovo-Albánie, Rusko a další), které si již rozdělily česká teritoria, a pokus o vmíšení se mezi ně by mohl vést k vzájemné válce. Česká republika se tedy stala pro asijské gangy spíše druhořadou trasou pro drogové zásilky s různým maskováním.

V letech 1991 až 1993 se zločinecké skupiny z Hong-Kongu pokoušely o získání několika objektů pro zřízení kasin. Největší zájem byl o botely kotvící v Praze na Vltavě. Plánem gangů bylo mimo jiné zakoupit botel, tedy vlastně loď, převést ji pod vlajku jiného státu, a tím by se podle námořního a mezinárodního práva stala loď územím cizího státu, kde by neplatily zákony ČR. Tyto snahy ale zkrachovaly.

Přibližně ve stejné době se do České republiky dostávají i první převaděčské skupiny zabývající se transportem ilegálních migrantů z Číny do západní Evropy. Ve svých začátcích neměly ještě dostatečně vybudovanou vlastní síť a kontakty, a proto hojně využívaly služeb jiných gangů, zejména vietnamských.

V současné době můžeme čínské skupiny organizovaného zločinu rozdělit do následujících skupin:

Klasické triády (tong) vycházejí z historické struktury a mají jasnou hierarchii členů, velmi dobrou organizaci.
Rodinné klany využívají členy svých rodin, jejich kontakty, příbuzné. Mají vysoký stupeň vzájemné důvěry.
Provinční klany vznikají zejména podle míst původu členů v Číně (Fujian, Wenzhou, QingJian, Šanghaj) a využívají nářečí jako nesrozumitelný dorozumívací prostředek pro kohokoliv, kdo nepochází z dané oblasti.
Jednorázové skupiny vznikají za účelem spáchání konkrétního trestného činu, skládají se ze specialistů zajištěných podle potřeby. V těchto případech je využívají jednotlivci, najímají je i skupiny. Vzájemný kontakt zajišťují prostředníci z organizovaných skupin, kteří dokáží vyhledat a zajistit účast těchto specialistů. Vytvořené skupiny specialistů jsou často ve službách triád.
Déletrvající skupiny vytvářejí osoby bez dřívější příslušnosti k organizovaným skupinám nebo jejich odpadlíci. Mohou vzniknout z jednorázových skupin. Vznikají z potřeb při organizování déletrvajícího trestného činu. Tyto skupiny pak mohou působit v rámci celé čínské komunity bez ohledu na příslušnost k provincii.
Pro skupiny působící na poli organizovaného zločinu je český "trh" rozdělen podle povahy páchané trestné činnosti a podle místa. Jednotlivé skupiny si vlastní "území" chrání a výjimkou není ani tvrdý konkurenční boj, při kterém dochází i k využití tzv. vojáků.

Na území ČR bylo zaznamenáno účinkování několika klasických čínských triád. Jako první se objevila triáda s názvem Pekingská Rudá armáda a později její tvrdý nástupce, triáda Xiao Yu Tong, která se do České republiky přesunula z Rumunska. Oběma jsou připisovány nájemné vraždy, loupeže, vydírání a únosy. Policii se je podařilo eliminovat. Při opakovaných zásazích byla značná část členů zatčena a postavena před soud za různé, převážně násilné trestné činy a někteří byli předáni k soudnímu řízení v jiných státech.

Většina skupin organizovaného zločinu se snaží svoji činnost překrýt pláštíkem legálnosti. Gangy zakládají podnikatelské společnosti, zejména společnosti s ručením omezeným, které slouží ke zdání legitimity a současně umožňují snadnější získání pobytu pro část členů. Policie zaznamenala i případ založení tzv. Obchodní komory, která se snažila vydírání podnikatelů maskovat jako "členské příspěvky".

Mezi hlavní činnosti čínských zločineckých skupin patří celá škála trestných činů, z nich nejzávažnější jsou nájemné vraždy, únosy za účelem získání výkupného, vydírání, braní rukojmích, loupeže a ublížení na zdraví. S touto násilnou trestnou činností jsou spojeny další trestné činy, které souvisí s převaděčstvím, tedy zejména nedovolené překročení státní hranice s navazujícím paděláním a pozměňováním veřejné listiny.

Nájemné vraždy se jednoznačně řadí mezi nejnebezpečnější trestné činy. Policií byl v minulosti zadokumentován případ nájemného vraha Qi Jing Li (31), který na území ČR prokazatelně zavraždil nejméně pět osob a sám byl později zastřelen při válce gangů v Nizozemsku. Rovněž bylo zaznamenáno několik případů nájemných vražd v souvislosti s bojem jednotlivých zločineckých skupin. Nejméně v jednom případě plánoval gang nájemnou vraždu policisty s úmyslem překazit probíhající vyšetřování.

Převaděčství, tedy organizovaná nelegální migrace, je jedním z podstatných problémů celé západní Evropy. Vlny ilegálním migrantů zaplavují západní státy a počet těchto lidí neklesá, spíše naopak. Převaděčství, vlastně jedna z forem obchodování s lidmi, je jednou z nejlukrativnějších trestných činností, které se věnují čínské organizované skupiny v ČR a okolních státech. Převaděčské skupiny nejčastěji využívají takzvané naháněče. Naháněč působí na území Číny, kde přesvědčuje lidi z chudých oblastí o možném blahobytu v Evropě nebo USA. Budoucí ilegální migranti, tzv. "kachny", získají bez větších problémů cestovní pas s vízem do Ruska a jsou přepraveny letecky nebo vlakem do Moskvy. Zde jim je většinou odebrán pas, a pak jako ilegální migranti překračují hranice na Ukrajinu a přes Slovensko do dalších evropských zemí. Hranice překračují většinou pěšky za pomoci místních lidí. V blízkosti hranic pak čekají vozidla, která je přepravují dále do vnitrozemí. Ubytování zajišťují v blízkosti hranic znovu místní lidé, kteří jsou najímáni za tímto účelem. Etablovaní členové skupiny pak zajišťují ubytování ve vnitrozemí daného státu. Cena za dopravu "kachny" na území Evropské unie se pohybuje většinou kolem 10 000 - 15 000 USD a cesta trvá nejméně několik měsíců, někdy téměř rok. Pokud není celá částka zaplacena, dochází k fyzickému týrání "kachen", omezení jejich pohybu, jsou vzaty jako rukojmí a rodiny jsou vydírány, aby zaplatily převaděčům požadovanou částku. V průběhu ilegální migrace žijí skupiny "kachen" svým vlastním životem. V souvislosti s převaděčstvím dochází i k případům znásilnění žen z řad ilegálních migrantů, a to jak "vojáky", tak dalšími "kachnami".

Únosy podnikatelů nebo jejich rodinných příslušníků, stejně jako loupeže, představují další pilíř zisků z násilné kriminality.

Páchání závažné hospodářské trestné činnosti značně poškozuje zájmy České republiky. Jedná se zejména o:

zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby;
legalizace výnosů z trestné činnosti;
podplácení;
porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu;
porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi.
Dovoz neprocleného nebo podhodnoceného zboží jde ruku v ruce s úplatkářstvím. Další možností je dovoz zboží pro neexistující firmy nebo na firmy, které nemají tušení o tom, že na jejich jména dochází k dovozu zboží. Zboží je opatřováno padělanou ochrannou známkou a prodáváno jako originální koncovému uživateli. Následně dochází k převodu nebo převozu peněz získaných touto činností do země původu zboží. Využívají se padělané doklady pro zakládání falešných kont u bankovních ústavů nebo "zprostředkovatelské" kanceláře, které peníze "vyvezou" za 2 až 3 procenta z exportované částky.

Jakýmsi spojovacím článkem trestné činnosti asijských skupin je padělání a pozměňování. Padělány jsou všechny druhy dokladů potřebných k legalizaci pobytu fyzických i právnických osob na území ČR. Policisté se téměř denně setkávají s padělanými nebo pozměněnými cestovními pasy, řidičskými průkazy, padělanými vízy a dalšími dokumenty. Padělají se samozřejmě i rodné listy, výpisy z bankovních účtů, notářská osvědčení, výpisy z obchodního rejstříku, ale i policejní potvrzení o ztrátě dokladů. Velmi často slouží padělání sekundárních nebo terciárních dokumentů k následnému získání "legálních" primárních dokladů vydaných státními orgány, které jsou uvedeny v omyl, jiné osobě. Jedná se zejména o cestovní pasy, řidičské průkazy nebo povolení k pobytu, do kterého je vložena podobenka jiné osoby než té, která je uvedena v dokladu. I s touto trestnou činností mají policisté již značné zkušenosti. V České republice došlo i k zadržení jednoho z největších padělatelů, původem z Číny, který prokazatelně pomohl se změnou totožnosti, prodloužením pobytu nebo založením firmy pomocí padělaných dokumentů nejméně několika stovkám subjektů.

V současné době trvá situace, kdy je trestná činnost v rámci čínské komunity podceňována. Je to dáno vysokým stupněm latence, zejména u násilných trestných činů, které jsou směřovány intrakomunálně. Dalším problémem znesnadňujícím odhalování a objasňování této trestné činnosti je faktická nemožnost infiltrace těchto skupin, kdy nepříslušnost k etniku a neznalost jazyka je dostatečnou přirozenou bariérou. Jazyková bariéra spolu s obavou spolupracovat s úřady a strachem ze msty ze strany pachatelů ztěžuje a mnohdy přímo znemožňuje i spolupráci se svědky a oběťmi trestných činů. Další nezanedbatelnou překážkou je bariéra kulturní. Asiaté obecně mají mnohdy zažité jiné vzorce chování a společenských zvyků. Smlouvy jsou často uzavírány pouze ústní dohodou, bez písemné formy, na mnohé otázky se nesluší odpovídat přímo, ale pouze v náznacích nebo metaforách, což představuje problém zejména při vedení výslechu nebo důkazním řízení.

Za velké bezpečnostní riziko je možno označit snahu čínské komunity o vytvoření samostatné "čínské čtvrti", jak ji známe z měst západního světa. Chinatown je možno označit za živnou půdu organizovaného zločinu ve všech jeho podobách, neboť život obyvatel takovéto lokality se přizpůsobuje asijskému životnímu stylu, včetně tvorby vlastních pravidel a zákonů, s minimalizováním vlivu zákonů státu. Komunita ve čtvrti se uzavře a je fakticky nemožné do ní proniknout v rámci preventivního nebo i represivního působení policie. Přestože snahy o vytvoření "čínské čtvrti" byly již opakovaně zaznamenány, k jejímu vytvoření naštěstí dosud nedošlo.

Čínský organizovaný zločin však postupně přerůstá z vlastní komunity a začíná ohrožovat i občany České republiky, daří se mu infiltrovat se i do vyšších společenských vrstev a pomocí úplatků se snaží získat na svoji stranu i státní úředníky. Boj proti této formě organizovaného zločinu vede vedle řadových policistů i několik specialistů zařazených u různých útvarů. Ke zvládnutí tohoto fenoménu je však zapotřebí otevřené spolupráce všech policejních složek, veřejnosti, ale i samotné čínské komunity.

Michal OHERA,
David KUČERA
Ministerstvo vnitra ČR Odbor bezpečnostní politikyzdroj: www.specnaz.cz
 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA